Jaroslav Jarkovský

Hrál v klubu SK Slavia Praha. V roce 1909 byl účastníkem prvního mezinárodního hokejového turnaje ve francouzském Chamonix. Na turnaji nastoupil ve všech čtyřech utkáních, které český tým odehrál. V zápase proti Švýcarům 24. ledna vstřelil svůj jediný gól na turnaji. V letech 1911 – 1913 úspěšně reprezentoval na mistrovstvích Evropy. Na svém prvním mistrovství Evropy v roce 1911 vstřelil hned v prvním utkání proti Švýcarsku pět gólů a pomohl tak k výhře 13:0. V zápase proti Německu dal dva góly a v posledním střetnutí dal rovněž dva góly i Belgii. Podařilo se mu tak skórovat ve všech utkáních na turnaji a pomohl týmu k zisku prvního titulu na ME. O rok později vstřelil na mistrovství Evropy hattrick hned v prvním zápase proti Rakousku, v dalším zápase proti Německu se neprosadil. Přesto česká reprezentace turnaj vyhrála, později byly ale výsledky po německých protestech anulovány. Na Mistrovství Evropy v ledním hokeji 1913 obsadila česká reprezentace druhé místo. Jarkovský vstřelil dva góly v zápase proti Rakousku.[3][4][5][6]

Celkově odehrál v reprezentačním dresu v období od 23. ledna 1909 – 27. ledna 1913 dvanáct utkání, ve kterých vstřelil 16 branek. V některých zápasech zastával i roli kapitána týmu. Po vypuknutí války narukoval a v průběhu obdržel medaili za statečnost. Po skončení války už hokejovou kariéru neobnovil. Ve 40. letech 20. století žil v Rosicích nad Labem, kde v roce 1939 spoluzakládal místní hokejový klub.[2][1][7]