Jaroslav Houf

Jaroslav Houf se narodil roku 1917. Vystudoval grafickou školu v Praze. Pracoval jako fotoreportér pro přední pražské obrázkové a denní listy Hvězda, Ahoj, Pražanka, Zpravodaj a Ozvěny. Pohyboval se v uměleckých kruzích a byl tvůrcem řady fotografií známých herců pro kina i reklamu.[1] V prvních květnových dnech roku 1945 se jako velitel 25. skupiny v Praze II. (hájila ulice Jungmannovu, Lazarskou, Vodičkovu, Vladislavovu a Václavské náměstí)[2] účastnil Pražského povstání. Již 10. května, vyslán redakcí pražských novin, přijel jako fotoreportér do Karlových Varů, aby na Karlovarsku a v pohraničí zdokumentoval poválečnou atmosféru. Stal se oficiálním fotografem Okresní správní komise. Po krátkém působení v Karlových Varech si otevřel fotoateliér Fo-Fi-Fo a začal podnikat.

V listopadu 1950 odmítl nabídku stát se předsedou vznikajícího družstva Fotografia a podařilo se mu soukromě podnikat do roku 1954. Stal se nepohodlným, archiv negativů fotoateliéru Fo-Fi-Fo byl prohlášen za místo špionážních materiálů a fotograf Jaroslav Houf byl 12. prosince 1953 zatčen a spolu se svým bratrem Františkem souzen. Soud se konal 12. dubna 1954 a Jaroslav byl odsouzen na čtyři a půl roku. Trest si odpykával v dolech ve věznici ve Rtyni v Podkrkonoší. Rodina byla z Karlových Varů vystěhována a Jaroslav se pak do města už nesměl natrvalo vrátit – a když, tak pouze na několikahodinovou návštěvu s policejním povolením.[3][4]

Rodina žila v Praze a fotoreportér Jaroslav Houf pracoval jako dělník v továrně. Podle vzpomínek syna Kristiana nebyli manželé Houfovi šťastní, často docházelo k neshodám a manželství se nakonec rozpadlo. Nora Houfová, rakouská státní příslušnice, se s mladším synem odstěhovala do Vídně a starší syn Kristian zůstal se svým otcem v Praze.

Při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa 21. srpna 1968 se Jaroslav účastnil odporu v pražských ulicích.[5]

Zemřel za nevyjasněných okolností 29. ledna 1970 ve věku 52 let v Praze.[2][6]

Jaroslav Houf byl fotografem originálním, houževnatým a velmi akčním, oddaným své profesi. Jeho heslo „Ve dne v noci k dispozici“ platilo za všech okolností.[2] Když odjížděl 10. května 1945 z Prahy do Karlových Varů, měl fotoaparáty Rolleiflex a Leica, v pohnutých květnových dnech 1945 pracoval i vypůjčenou kamerou Movikon. Fotoateliér Fo-Fi-Fo v centru Karlových Varů (dnes vedle kina Čas) přitahoval pozornost. Ne každý byl ale schopen identifikovat původ zkratek tohoto zvláštního názvu. Zkratky „fo“ a „fi“, tedy „foto“ a „film“ byly odvoditelné, ovšem to „fo“ na konci bylo typické pro svérázného fotografa. Znamenalo „fousy“, a ty prý měl opravdu výrazné.[2][7]

Fotograf Jarda Houf i se svým fotoateliérem Fo-Fi-Fo byl velmi populární. V nadsázce se o něm v tisku psalo jako o „Konkurenci karlovarského Vřídla“.[8]

Osobnost Jardy Houfa si v roce 1975 vypůjčili filmaři a historici pro postavu „Fi-Fo-To“ v českém hudebním filmu režiséra Vladimíra Síse Hudba kolonád.[18]

• Jaroslav Houf na fotografiích v období let 1942 až 1948
• 
  V době studií v Praze na mostě Legií 10. května 1942
• 
  Jako velitel 25. skupiny v Praze II. při Pražském povstání 5. května 1945
• 
  Na střeše karlovarského domu v Bezručově ulici 12. května 1945
• 
  S americkými vojáky na Stalinově náměstí (dnes Dr. M. Horákové) v Karlových Varech 3. června 1945
• 
  Filmování maršála Koněva ve vile Margareta v Karlových Varech 18. května 1946
• 
  Po úmrtí presidenta Edvarda Beneše, Praha Národní třída 10. září 1948
• 
  Nevěsta a ženich přicházejí na místo formování svatebního průvodu, u hlavní pošty v Karlových Varech 28. listopadu 1948
• 
  Manželé Houfovi po svatebním obřadu v kostele sv. Máří Magdaleny v Karlových Varech 28. listopadu 1948