Jaroslav Havlíček

Jaroslav Havlíček (3. února 1896 Jilemnice7. dubna 1943 Praha[1][2]) byl český spisovatel. Řadí se mezi nejvýznamnější představitele domácí psychologické prózy.

Jaroslav Havlíček
Jaroslav Havlíček
Narození3. února 1896
Jilemnice, Rakousko-Uhersko
Úmrtí7. dubna 1943 (ve věku 47 let)
Praha, Protektorát Čechy a Morava
Příčina úmrtízánět mozkových blan
Místo pohřbeníJilemnický hřbitov
Povoláníúředník, spisovatel
NárodnostČeši
StátČeskoslovensko Československo
Alma materČeské vysoké učení technické v Praze
Významná dílaPetrolejové lampy, Neviditelný, Helimadoe
Manžel(ka)Marie Havlíčková
DětiZbyněk Havlíček, Eva Havlíčková
PříbuzníKarel Šebek (synovec)
oficiální stránka
multimediální obsah na Commons
původní texty na Wikizdrojích
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
matriční zápis o narození a křtu Jaroslava Havlíčka (matrika N index N 1894–1913 Jilemnice (SOA Zámrsk))

Životopis

Narodil se dne 3. února 1896 v Jilemnici v domě čp. 54. Jeho otcem byl učitel Josef Havlíček a jeho matka Julie Havlíčková (rozená Knýová) byla dcera nadlesního z okolí Chlumce nad Cidlinou[3]. Jaroslav Havlíček vystudoval reálku v Jičíně (maturoval 1913). Poté (1914) absolvoval abiturientský kurs obchodní akademie v Chrudimi a začal studovat na ČVUT v Praze. Roku 1915 byl jako jednoroční dobrovolník odveden do první světové války, zúčastnil se bojů v Rusku, v Itálii a v roce 1919 na Slovensku. V roce 1919 obnovil vysokoškolská studia a začal v rámci praxe pracovat jako úředník v Živnostenské bance v Praze,[4] kde již zůstal, zatímco studií zanechal. V roce 1921 se oženil s Marií Krausovou. Jeho synem byl surrealista a básník Zbyněk Havlíček a jeho synovcem básník Karel Šebek. Zemřel z fyzického vyčerpání v důsledku zánětu mozkových blan.

Dílo

Jeho literaturu ovlivnili písmáci a spiritisté, napsal několik románů, jejichž děj je zasazen do maloměsta na přelomu 19. a 20. stol. Popisuje tragické lidské osudy, degeneraci – téměř naturalisticky, až chladnokrevně, duševní stavy často velmi narušených lidí a extrémní situace. Byl skvělým vypravěčem. Některé jeho postavy vykazují velkou mravní a duševní sílu.

Romány

  • Vyprahlé touhy1935, přepracované vyšlo v roce 1944 pod názvem Petrolejové lampy
  • Petrolejové lampy – tento román pojednává o nehezké ale citlivé Štěpánce, která se nemůže vdát – vezme si svého zadluženého, opileckého bratrance, protože si ji konečně někdo chce vzít a navrch získá statek, na kterém strávila dětství. Brzy však zjistí, že jí její manžel Pavel štěstí nezajistí a že je navíc smrtelně nemocný, má syfilis.
  • Neviditelný – 1937, děj se odehrává v bohaté rodině, která se postupně rozpadá. Hlavním hrdinou je inženýr, který si vezme dědičku továrny. Po svatbě zjistí, že s nimi v domě žije bláznivý strýček, který si myslí, že je neviditelný. Tento stav postupně rozvrátí jeho manželství a Petrova žena se nakonec dostává do podobného psychotického stavu. Vyšlo i v audioverzi, načetl Jiří Schwarz v edici Mistři slova, vydala Audiotéka.
  • Ta třetí1939, příběh bezvýznamného úředníka, který se potácí mezi dvěma ženami. Nakonec ztrácí obě a zvolí si tu třetí – smrt.
  • Helimadoe1940, příběh pěti sester (podle počátečních slabik jejich jmen), které jsou ovládány podivínským otcem lékařem. Dcery se jmenovaly Helena, Lidmila, Marie, Dora a Ema. Dílem provází mladý vypravěč Emil.
  • Vlčí kůže1939/67, Nedokončené pokračování Petrolejových lamp.

Novely a povídky

  • Máňa – 1925, Havlíčkovy vzpomínky na dospívání v Jilemnici
  • Muž sedmi sester –1927, groteska s erotickým motivem, posmrtně vydáno v 90. letech.
  • Jaro v domě (1927)
  • Komtesa Camilla – 1930/1944, Příběh o lásce a iluzích mladého herce
  • Útěk z civilizace1941, toto dílo se vymyká z Havlíčkova díla, odehrává se na Tahiti a motivem je útěk před problémy ve své domovině a boj se svědomím
  • Synáček1942.
  • Zánik městečka Olšiny1944, posmrtně vydaná sbírka fantastických povídek, titulní povídka sleduje posledních několik dnů existence maloměsta Olšiny potom, co oznámeno, že Bůh umřel. V městečku se děje řada podivných událostí – vstávají mrtví z hrobů, pole jsou pokryta tisíci černých havranů. Vše vrcholí střetem mezi anděly a pekelnými silami.
  • Skleněný vrch – povídka, podle které byl natočen film „Barbora Hlavsová“.

Povídkové cykly

  • Neopatrné panny1941, psáno v letech 1929–1932.
  • Cesta loutek
  • O marné lásce
  • Čert na zdi
  • Vzdoropohádky
  • Duch soudce Pauknera

Posmrtně byla z jeho díla sestavena a vydána řada povídkových souborů:

Své povídky publikoval v mnoha časopisech: Lumír, Zvon a Národní listy.

Filmografie

Podle námětů Jaroslava Havlíčka byly natočeny filmy (televizní inscenace):[5]

  • Barbora Hlavsová (námět Jaroslav Havlíček, podle povídky Skleněný vrch, režie Martin Frič, 1942)
  • Neviditelný (TV inscenace, režie Jiří Bělka, 1965)
  • Ta třetí (režie Jaroslav Balík, 1968)
  • Motýl a smrt (TV inscenace, podle povídky Kamenný orchestr, režie Jiří Bělka, 1968)
  • Petrolejové lampy (režie Juraj Herz, 1971)
  • Kamenný orchestr (TV inscenace, režie Jan Matějovský 1981)
  • Duch soudce Pauknera (TV inscenace, režie Anna Procházková, 1983)
  • Prokletí domu Hajnů (podle románu Neviditelný, režie Jiří Svoboda, 1988)
  • Helimadoe (režie Jaromil Jireš, 1993)
  • Jasnovidka (TV film, režie Viktor Polesný, 1997)
  • Ta třetí (TV film, režie Dušan Klein, 2001)
  • Škoda lásky (patnáctidílný TV cyklus, dva díly podle námětu Jaroslava Havlíčka, 2013)

Digitalizace díla

Roku 2015 bylo kompletní Havlíčkovo dílo digitalizováno a zpřístupněno online zdarma. Na projektu Havlíčkova Jilemnice se podílelo Město Jilemnice, Krkonošské muzeum a firma 2ebook.

Jilemnice by k Havlíčkovu dílu mohla být jen kulisou, je však něco více, je spíše Havlíčkovým pomníkem, který vyvolává asociace a vzpomínky – každému dle libosti. Je místem paměti. Smysl tohoto projektu byl pokus oživit tento význam. Očarovat Jilemnici (a další místa) Havlíčkovým kouzlem. K tomu je však nutné vztah Havlíčka a Jilemnice ukázat také tak problematický, jakým ve skutečnosti byl, aby se z živého pomníku nestal kýč.

—Vojtěch Mečíř, web jaroslavhavlicek.cz

Odkazy

Reference

  1. Lidové noviny, 10.4.1943, s.4, v systému Kramerius
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z21, s. 116
  3. Život | Jaroslav Havlíček .cz. jaroslavhavlicek.cz [online]. [cit. 2020-04-05]. Dostupné online.
  4. ADAMOVIČ, Ivan; NEFF, Ondřej. Slovník české literární fantastiky a science fiction. Praha: R3, 1995. ISBN 80-85364-57-3. Kapitola Havlíček, Jaroslav, s. 87.
  5. Filmová databáze FDb.cz:Jaroslav Havlíček

Literatura

  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.