Jaroslav Bašta

Vystudoval Střední všeobecně vzdělávací školu (gymnázium) v Žatci[2] a poté v letech 1966–1967 pracoval v Elektroporcelánu Louny. Na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze studoval v letech 1967–1970 historickou archeologii. Zde se angažoval ve studentském Hnutí revoluční mládeže, za což byl v roce 1970 zatčen a v roce 1971 odsouzen na 2,5 roku. Byl ale propuštěn již v roce 1972. Až do roku 1988 pracoval u státního podniku Stavby silnic a železnic jako dělník a v letech 1988–1989 jako technik.[3][4]

V prosinci 1976 podepsal Chartu 77 a aktivně se podílel na práci v disentu.[3] V osmdesátých letech byl vědecky činný v archeologii, napsal přes 130 odborných článků a studií v prestižních československých i německých časopisech.^[zdroj?]

Po sametové revoluci se zapojil do politického života. Brzy po revoluci vyhrál konkurs na ředitele Okresního muzea Plzeň-sever, ale pak nastoupil na Úřad na ochranu ústavy a demokracie do funkce ředitele odboru. V letech 1990–1991 byl náměstkem ředitele tajné služby a v letech 1991–1993 předsedou Nezávislé komise FMV (tzv. lustrační komise). Členem ČSSD se stal koncem roku 1994, od roku 1993 pro sociální demokracii působil v jejím odborném zázemí.[3]

Ve volbách v roce 1996 byl zvolen do poslanecké sněmovny za ČSSD (volební obvod Praha). Zasedal ve výboru pro obranu a bezpečnost jako jeho místopředseda a ve výboru organizačním. Byl rovněž předsedou komise pro kontrolu BIS. Mandát ve sněmovně obhájil ve volbách v roce 1998. V letech 1998–2000 působil jako ministr bez portfeje ve vládě Miloše Zemana. Ve vládě měl na starostí také Akci Čisté ruce. Po odchodu z ministerské funkce zastával ještě po několik měsíců post člena sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost. Na poslanecký mandát rezignoval v září 2000.[5][6][7]

V letech 2000–2005 působil jako velvyslanec v Ruské federaci[3] a poté v období let 2005–2007 jako náměstek ministra zahraničních věcí.[4] Následně byl v letech 2007–2010 velvyslancem na Ukrajině. Oficiálně odešel z velvyslanecké mise ze zdravotních důvodů. V době jeho působení na Ukrajině proběhla aféra okolo podvodů a úplatků při vydávání českých víz na Ukrajině. Baštu kvůli tomu v roce 2009 vyšetřovala česká protikorupční policie.[8]

Na začátku března 2019 vystoupil z ČSSD.[9] Ve volbách do Evropského parlamentu v květnu 2019 kandidoval jako lídr hnutí BOS (Bezpečnost, Odpovědnost, Solidarita), a to z pozice nestraníka, zvolen však nebyl.[10] Následně se stal členem hnutí BOS, v říjnu 2019 jeho místopředsedou a v lednu 2020 pak prvním místopředsedou. V listopadu 2020 byl zvolen předsedou hnutí BOS.[11]

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2021 byl lídrem hnutí SPD v Pardubickém kraji.[12] Získal 717 preferenčních hlasů a stal se tak poslancem.[13]

Je ženatý, jeho manželka Dara Baštová je archeoložka.[4] Měl nemanželského syna Jakuba, který nešťastnou náhodou zemřel.[4]