Jaroslav Šternberk

Jaroslav ze Šternberka, německy Jaroslaw von Sternberg (12. února 1809[1][2][3] Zásmuky[3]18. července 1874[1][2][4][3][5] Zásmuky[2][6][5] nebo Praha[7][4][3]), byl rakouský šlechtic z rodu Šternberků a politik z Čech, poslanec Českého zemského sněmu.

Jaroslav hrabě ze Šternberka
Erb Šternberků
7. majitel šternberského majorátu Častolovice-Zásmuky
Ve funkci:
18. února 1858  18. července 1874
PředchůdceJosef Leopold (Leopold I.) ze Šternberka
NástupceLeopold II. ze Šternberka
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1861  1870
PanovníkFrantišek Josef I.
Člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
1861  18. července 1874
PanovníkFrantišek Josef I.
Tajný rada
Ve funkci:
1867  18. července 1874
PanovníkFrantišek Josef I.
C. k. komoří
Ve funkci:
1845  18. července 1874
PanovníkFerdinand I., František Josef I.
Stranická příslušnost
ČlenstvíStr. ústavověrného velkostatku
Str. konzervativního velkostatku

Narození12. února 1809
Zásmuky
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí18. července 1874
Zásmuky nebo Praha
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníKaple Narození Panny Marie v Zásmukách
Titul hrabě
Choť(1835) Eleonora Orczy de Orczi (1811–1865)
RodičeLeopold I. (Josef Leopold) Sternberg (1770 ?/1776–1858) a
Marie Karolína z Walseggu (1781–1857)
DětiRosa Karolina, provdaná Hohenlohe-Bartensteinová a později Croyová (1836–1918)
Příbuzníbratr: Leopold ze Šternberka (1811–1899)
bratr: Zdeněk ze Šternberka (1813–1900)
zeť: Karel z Hohenlohe-Bartenstein (1837–1877)
zeť: Leopold z Croy (1827–1894)
děd: Adam František Arnošt ze Šternberka (1711–1789)
babička: Marie Anna Wilczek († 1807)
synovec: Alois ze Šternberka (1850–1907)
synovec: Filip ze Šternberka (1852–1924)
synovec: Leopold III. ze Šternberka (1865–1937)
synovec: Václav Vojtěch ze Šternberka (1868–1930)
OceněníCísařský rakouský řád Leopoldův (1863)
Vojenský záslužný kříž
Válečná medaile
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Součástí majorátu byly Zásmuky

Patřil do starobylého šlechtického rodu Šternberků. Byl velkostatkářem.[1] Patřil k leopoldovské hlavní rodové linii. Jeho otcem byl Leopold I. ze Šternberka (1776–1858), matkou Marie Karolína hraběnka z Walseggu (1781–1857). Bratrem byl Leopold Mořic ze Šternberka (1811–1899). Dalším bratrem byl Zdenko Sternberg (1813–1900). Jaroslav sloužil v rakouské armádě, kde dosáhl hodnosti majora.[2] Měl titul tajného rady. Byl mu udělen Císařský rakouský řád Leopoldův, Vojenský záslužný kříž a Válečná medaile. Měl titul hraběte a patřily mu fideikomisní statky Zásmuky a Častolovice a alodiální statky Neděliště, Chlum a Chodecin.[4] Roku 1873 koupil za 630 000 zlatých statek Bílé Poličany. V roce 1843 se stal členem stavovského Českého zemského sněmu.[1] V kruzích šlechty byl prý oblíbený. Jeho hlavní zálibou byl lov.[5]

V 60. letech se zapojil i do vysoké politiky. Od 18. dubna 1861 byl dědičným členem Panské sněmovny (nevolená horní komora Říšské rady).[2]

Součástí majorátu byly Častolovice

V zemských volbách v roce 1861 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii velkostatkářskou, svěřenecké velkostatky.[8] Mandát zde obhájil v zemských volbách v lednu 1867[9] a krátce poté vypsaných volbách v březnu 1867.[10] Patřil do Strany ústavověrného velkostatku, která odmítala české státní právo a profilovala se provídeňsky a centralisticky.[2][6] Český tisk v nekrologu uvádí, že v době zemských voleb v roce 1872, kdy ústavověrná strana prováděla rozsáhlé majetkové machinace s cílem ovlivnit výsledek voleb ve velkostatkářské kurii, se Šternberk od ústavověrných odklonil a přešel ke Straně konzervativního velkostatku, kam vzácným rodem svým i povahou právě šlechtickou přináležel.[5]

Zemřel po dlouhé nemoci[4] 18. července 1874 na zámku v Zásmukách[6][5] nebo v Praze.[7] Byl pohřben, stejně jako jeho žena Eleonora, v hrobce pod kaplí Narození Panny Marie v Zásmukách, kterou nechal v roce 1867 upravit.[11]

Rodina

Dne 28. dubna 1835 se v Budapešti jeho manželkou stala hraběnka Eleonora Orczy de Orczi (1811–1865). Měli dceru Rosu Karolínu, která se provdala za knížete Karla Hohenlohe-Bartensteina.[7]

Odkazy

Reference

  1. LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 300. (česky)
  2. Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. Bd. 38. Wien: [s.n.], 1879. Dostupné online. Kapitola Sternberg, Jaroslaw (1809–1874), s. 276. (německy)
  3. Sternberg [online]. genealogy.euweb.cz [cit. 2016-04-16]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Personalnachrichten. Deutsche Zeitung. Červenec 1874, čís. 97, s. 2. Dostupné online.
  5. Úmrtí. Moravská orlice. Červenec 1874, roč. 12, čís. 165, s. 3. Dostupné online.
  6. Personal-Nachrichten. Deutsche Zeitung. Červenec 1874, čís. 914, s. 3. Dostupné online.
  7. POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 361.
  8. Národní listy 26. 3. 1861, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=6086933&picp=&it=&s=djvu
  9. http://www.psp.cz/eknih/1867skc/1/stenprot/001schuz/s001003.htm
  10. http://www.psp.cz/eknih/1867_69skc/1/stenprot/001schuz/s001005.htm
  11. JUŘÍK, Pavel. Šternberkové: panský rod v Čechách a na Moravě. Praha: Euromedia Group – Knižní klub, 2013. 208 s. ISBN 978-80-242-4065-7. S. 175.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.