Jaromír Plíšek

Vyrostl v Praze na Bílé Hoře. Po dočasném obnovení skautu v roce 1968 se stal aktivním členem, v prvním ročníku vysoké školy se v Janských Lázních seznámil v Sola fide se studenty teologie a dostal se do evangelického prostředí.[1] Vystudoval dopravní inženýrství na Stavební fakultě ČVUT a také rumunštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Do Rumunska ho původně zavedla záliba v horské turistice, po seznámení s krajany v Banátu založil ještě před revolucí Sdružení pro pomoc krajanům v Rumunsku.[1] V této práci pokračoval i po sametové revoluci v listopadu 1989, spolupracoval s Helsinským výborem a v roce 1997 se stal velvyslancem v Rumunsku. Po návratu pracoval na ministerstvu a pak se stal velvyslancem v Maďarsku.[1] Následně se stal náměstkem ministra zahraničních věcí České republiky.[2] V této funkci (označované „generální sekretář“) působil v době, kdy ministerský post zastával Karel Schwarzenberg.[3] Plíšek se měl poté stát velvyslancem na Slovensku,[4] leč z rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana k tomuto přesunu nedošlo a ambasadorkou na Slovensku se stala manželka Zemanova předchůdce v prezidentské funkci, paní Livia Klausová.[3] Schwarzenbergův nástupce Jan Kohout navíc Plíška ze sekretářské funkce odvolal.[5]

Plíšek je autorem publikace Rumunština do batohu a vystupoval také s hudebními skupinami Ahoj, Pahoj a Ejhle, skládající se ze členů Českobratrské církve evangelické (ČCE), k níž se hlásí. Některé Plíškovy písně se objevily také ve zpěvníku Svítá, který tato církev používá.[2] Mezi roky 1991 až 1997 byl členem Synodní rady Českobratrské církve evangelické, v níž působil na pozici druhého náměstka synodního kurátora.[6] Od ledna 2017 vykonával práci vedoucího tajemníka Ústřední církevní kanceláře ČCE,[1] kterou ukončil 19. září 2021.[7]