Jaromír Šofr
Jaromír Šofr (* 20. září 1939 Brno) je český kameraman a vysokoškolský pedagog.
| prof. MgA. Jaromír Šofr | |
|---|---|
| Narození | 20. září 1939 (82 let) Brno  Protektorát Čechy a Morava |
| Aktivní roky | 1961–současnost |
| Český lev | |
2006 – Obsluhoval jsem anglického krále | |
| Umělecké ceny | |
1975 – Kdo hledá zlaté dno 1989 – Konec starých časů Cena za výtvarný počin 2007 – Obsluhoval jsem anglického krále Ex Aequo Zlatá kamera 300 2007 – Obsluhoval jsem anglického krále 2007 – Cena za umělecký přínos | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Biografie
Narodil se v Brně. Jeho otec provozoval lékárnu v Třebíči, kde Šofr také prožil válečná léta. Od mládí tíhnul k hudbě a výtvarnému umění (od 13 let hraje na altový saxofon). Vystudoval gymnázium v Třebíči, kde v roce 1956 odmaturoval.[1] Na FAMU byl přijat už ve svých sedmnácti letech (1956). Roku 1961 absolvoval filmem Věry Chytilové Strop, který byl uveden do distribuce v roce 1963 s dalším filmem Chytilové Pytel blech. V jeho dílech je patrný vliv francouzské nové vlny. Důkazem může být slavný interaktivní film Kinoautomat: Člověk a jeho dům, který vzbudil pozornost na EXPU 67. Mezi lety 1961 a 1962 pracoval v ČST, mezi lety 1962 a 1964 pracoval v Československém armádním filmu a od roku 1964 do roku 1991 pracoval ve Filmovém studiu Barrandov.[2] V roce 1980 se začal věnovat také malbě.[1]
Autorsky spolupracoval především s Jiřím Menzelem (Ostře sledované vlaky, Rozmarné léto, Skřivánci na niti, Na samotě u lesa, Postřižiny) a Věrou Chytilovou (Pytel blech, Strop, Panelstory aneb jak se rodí sídliště, Vlčí bouda). Ze spolupráce s dalšími tvůrci lze uvést filmy O slavnosti a hostech (s Janem Němcem), Ať žije republika (s Karlem Kachyňou), Farářův konec (s Evaldem Schormem), S čerty nejsou žerty (s Hynkem Bočanem) nebo Člověk proti zkáze (se Štěpánem Skalským).
Roku 2007 získal Českého lva za nejlepší kameru filmu Obsluhoval jsem anglického krále.
Vyučuje na katedře kamery FAMU. Věnuje se profesionální digitalizaci a restaurování filmů.[3]
Věnuje se také malbě, v říjnu roku 2021 vystavoval své obrazy v Malovaném domě v Třebíči.[4]
Filmografie
Bibliografie
- Teorie a praxe světlotonální koncepce filmu. NAMU, Praha 2013.
- Živý film: digitalizace filmu Metodou DRA (kolektiv autorů). Lepton studio, Praha 2016.
Odkazy
Reference
- Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 42.
- MALÝ, Zbyšek; MALÁ, Alena. Slovnik českých a slovenských výtvarných umělců / 21, W - Ž : 1950-2010.. Vyd. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné Centrum Chagall 391 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86171-35-7, ISBN 80-86171-35-3. OCLC 700001721 S. 276.
- LAUDIN, Radek. Slavný kameraman Šofr restauruje staré české filmy potají ve sklepení. iDNES.cz [online]. 2019-08-04 [cit. 2019-10-23]. Dostupné online.
- KRČMÁŘ, Milan. Kameraman Menzela: třebíčský rodák Jaromír Šofr vystavuje v Malovaném domě. Třebíčský deník. 2021-10-27. Dostupné online [cit. 2022-01-08]. (česky)
Literatura
- KRČMÁŘ, Milan. S Jiřím Menzelem jsem se seznámil v nočním vlaku. Třebíčský zpravodaj 1/2009, s. 24–25.
- LUKEŠ, Jan, et al. Jaromír Šofr: služebník krásné kinematografie. 1. vyd. Praha: Česká televize, 2020. 189 s. (Edice ČT). ISBN 978-80-7404-335-2. Filmografie, ocenění. Obsahuje bibliografické odkazy a bibliografii.
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jaromír Šofr
Osoba Jaromír Šofr ve Wikicitátech- Jaromír Šofr ve Filmové databázi
- Jaromír Šofr v Česko-Slovenské filmové databázi
- Jaromír Šofr na Kinoboxu.cz
- Jaromír Šofr v Internet Movie Database (anglicky)
- Jaromír Šofr Archivováno 17. 6. 2020 na Wayback Machine na FDb.cz
- Jaromír Šofr na webu Asociace českých kameramanů (česky, anglicky)
- Jaromír Šofr na FAMU Internacional (anglicky)
