Jarmanka větší

Jarmanka (Astrantia major) je vytrvalá rostlina, jediný druh rodu jarmanka, který roste v české přírodě. Pro svůj vzhled, nenáročnost a trvanlivost je používána jako okrasná zahradní rostlina a bývá za tímto účelem množena a šlechtěna. Při kvetení jsou na jarmance větší nejnápadnější paprskovité listeny, z jejichž středů míří směrem vzhůru krátké stopky s drobnými květy.

Jarmanka větší
Jarmanka větší (Astrantia major)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmiříkotvaré (Apiales)
Čeleďmiříkovité (Apiaceae)
Rodjarmanka (Astrantia)
Binomické jméno
Astrantia major
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nákres jarmanky větší

Rozšíření

Druh se vyskytuje převážně jen v Evropě, od Španělska a Velké Británie na západě po Bělorusko a Ukrajinu na východě.

V České republice se vyskytuje na většině území, ovšem místy chybí nebo je vzácná. Nejčastěji roste ve světlých lužních lesích a jejich lemových křovinách, kde dává přednost zásaditým, kyprým a na živiny bohatým půdám, v bučinách, v synantropní vegetaci, vzácně též na lukách či vápnitých slatiništích. Častější je ve středních polohách mezofytika, obvykle v nadmořské výšce od 250 do 1000 m. V Alpách roste i ve výšce 2000 m.[1][2]

Popis

Vytrvalá bylina s přímou lodyhou vysokou 30 až 60 cm, která vyrůstá z krátkého dřevnatějícího oddenku. Lodyha je dutá, mělce rýhovaná, lysá a obvykle jednoduchá nebo jen řídce větvená. Přízemní listy s řapíkem až 20 cm dlouhým mají čepele dlanitosečné s 5 až 7 trojlaločnými ostře zubatými úkrojky. Na lodyze vyrůstají tři až čtyři obdobné listy, které jsou ale menší a mají výrazně kratší řapíky s blanitou pochvou; krajní úkrojky mohou někdy srůstat.

Na vrcholu lodyhy roste jedno nebo několik vrcholičnatých květenství s jednoduchými okolíky na dlouhých stopkách sestavených z drobných stopkatých květů. Nápadné, až 3 cm dlouhé, bělavé, zelenavé, načervenalé nebo až purpurové listeny se třemi až pěti podélnými žilkami jsou kopinaté, na bázi srostlé a vpředu zoubkované.

Pět vytrvalých kališních lístků je úzce kopinatých a mají dlouhý hrot. Stejný počet poměrně nenápadných zelenavých nebo narůžovělých, kopinatých a zahnutých korunních lístků mívá délku asi 2 mm. V květu je dále pět tyčinek s prašníky, semeník složený ze dvou plodolistů a dvě dlouhé čnělky s bliznami. Květy kvetou obvykle v červnu a červenci, opylovány jsou hmyzem. Ploidie jarmanky větší je 2n = 28.

Plodem je světle hnědá, 6 až 8 mm dlouhá dvounažka poltící se ve dvě podélné eliptické nažky s pěti zřetelnými žebry a několika drobnými výrůstky. Rostlina se rozmnožuje hlavně semeny (nažkami) a na kratší vzdálenosti i rozrůstáním oddenků, pak vytváří husté kolonie.[1][2][3][4][5]

Význam

Druh se v zahradnické praxi pěstuje a šlechtí jako rostlina ozdobná květem. Mimo výše uvedeného rozmnožování semeny (vzniká nevyrovnané potomstvo) se nové rostliny získávají v časném jaře rozdělováním ještě nenarašených trsů nebo modernějším způsobem prostřednictví tkáňových kultur. Na podzim vysetá semena příštím rokem vyklíčí a po rozsazení v následném roce začínají kvést. Rostliny se používají pro výsadbu do parků nebo okrasných zahrad, v hlubokém stínu málo kvetou a na celodenním slunci je nutno jim zajistit dostatek vláhy. Právě rozkvetlá květenství se používají i k řezu, ve váze vydrží asi týden.

Nať rostliny obsahující silice, hořčiny, saponiny i třísloviny se sbírala v době kvetení a její odvar se používal jako antialergikum – při alergické rýmě nebo ke koupelím při ekzémech. V některých případech lze inhalací potlačit blížící se astmatický záchvat. Jarmanka také zvyšuje tvorbu žaludečních šťáv, užívá se proto pro zlepšení trávení a jako močopudný prostředek.[1][2][3][6]

Taxonomie

Jarmanka větší se vyskytuje v pěti poddruzích, v České republice roste pouze nominátní poddruh jarmanka větší pravá.

  • Astrantia major L. subsp. major
  • Astrantia major L. subsp. apenninica Wörz
  • Astrantia major L. subsp. carinthiaca Arcang.
  • Astrantia major L. subsp. elatior (Friv.) K. Malý
  • Astrantia major L. subsp. pyrenaica Wörz[7]

Reference

  1. KOVÁŘ, Ladislav. BOTANY.cz: Jarmanka větší [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 23.10.2007 [cit. 2015-03-09]. Dostupné online. (česky)
  2. DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Jarmanka větší [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 10.04.2014 [cit. 2015-03-09]. Dostupné online. (česky)
  3. BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/1: Jarmanka väčšia [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1984 [cit. 2015-03-09]. S. 188–189. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. (slovensky)
  4. FRÖBERG, Lars. Flora Nordica, vol. 6 :Astrantia major [online]. Flora Nordica, Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SV, rev. 29.11.2013 [cit. 2015-03-09]. Dostupné v archivu. (anglicky)
  5. ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Astrantia major [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 03.10.2011 [cit. 2015-03-09]. Dostupné online. (švédsky)
  6. UHER, Jiří; KUŤKOVÁ, Tatiana. Produkce a použití trvalek: Astrantia [online]. Zahradnická fakulta, Mendelova univerzita v Brně, rev. 2007 [cit. 2015-03-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-04-02. (česky)
  7. The Plant List: Astrantia major [online]. Collaboration between the Royal Botanic Gardens, Kew and Missouri Botanical Garden [cit. 2015-03-09]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.