Jarmanka

Rod pravděpodobně pochází z oblasti která se rozkládá od střední a jižní Evropy přes východní až po okolí Kavkazu. Asi čtyři druhy mají původ převážně v Evropě a šest druhů v eurokavkazské oblasti. Postupně byly rozšířeny do západní i severní Evropy, stejně jako do Severní Ameriky.

Ve Střední Evropě je jarmanka v současnosti vzácnější, vyskytuje se nestejně intenzivně a místy zcela chybí. Rostlinám se nejlépe daří na vlhkých místech s propustnou a výživnou půdou, nejlépe v mírném polostínu. Vyskytuje se hlavně na lesních mýtinách a v lužních společenstvech.

Vytrvalé rostliny vyrůstající ze silně aromatických oddenků které postupně dřevnatí. Mají sympodiálně se větvící přímé lodyhy vysoké až 1 m s dlanitolaločnými, pilovitě vyřezávanými listy. Na vrcholech lodyh rostou drobné květy v jednoduchých okolících sestavených do vrcholičnatých květenství. Květy jsou pětičetné a jsou lemované bílými nebo barevnými listeny které mohou být stejně dlouhé nebo delší než okvětí. Vytrvalé kališní lístky jsou někdy delší než korunní, stejnou délku mívá i pět tyčinek a dvě čnělky. Květy jsou opylovány létajícím hmyzem hledajícím nektar.

Plodem jsou silně žebernaté dvounažky s nezřetelným karpoforem poltící se ve zralosti ve dvě úzce eliptické nažky které jsou asi 5 mm dlouhé a na hřbetní straně mají po pěti osténkatých žebrech. Na vrcholu plodu je zbytek po čnělce a kališních lístcích. Rostlina se rozšiřuje nažkami které dozrávají od konce srpna do podzimu, nové rostlinky se objevují od dubna dalšího roku a příštím rokem již vykvetou. Nažky se rozšiřují větrem nebo i vodou po které vydrží plavat i po několik dnů.

Některé druhy bývají vysazovány na zahradní záhony kde jsou oblíbené pro svou nenáročnost a dlouhou dobu kvetení i možnost použít k řezu. Nejlépe se hodí na částečně zastíněná místa, například pod nově vysázené stromy s ještě řídkou korunou nebo po jejich okrajích. Mají rády polostín, ve stínu špatně kvetou. V zahradnických závodech bývají šlechtěny na intenzivně zbarvená okvětí a listeny. Protože při množení ze semen obvykle nemívají nové rostliny vyrovnané vlastnosti, množí se jarmanky také dělením trsů nebo jsou pěstovány in vitro.

Je rozlišováno osm až deset druhů:

• Astrantia bavarica F. W. Schultz
• Astrantia carniolica Jacq.
• Astrantia colchica Albov
• Astrantia major L.
• Astrantia maxima Pall.
• Astrantia minor L.
• Astrantia pauciflora Bertol.
• Astrantia pontica Albov
• Astrantia trifida Hoffm.[1][2][3][4]

• 
  Jarmanka větší
• 
  Jarmanka největší
• 
  Jarmanka nejmenší
• 
  Jarmanka sp.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu jarmanka na Wikimedia Commons
• Taxon Astrantia ve Wikidruzích
• Botanický ústav AV ČR – rozšíření jarmanky větší v ČR