Jana Zátková

Jana Anna Kateřina Zátková (před rokem 1918 též německy Johanna Anna Katharina, rozená Klavíková, 30. dubna 1859 České Budějovice[1] – 20. září 1933 Libníč[2]) byla česká spolková činovnice, sufražetka a feministka působící v Českých Budějovicích, spoluzakladatelka a dlouholetá předsedkyně místního ženského spolku Ludmila, manželka advokáta, politika a poslance Českého zemského sněmu Augusta Zátky z vlivného českobudějovického rodu Zátkových. Patřila k předním osobnostem českého ženského emancipačního hnutí v jižních Čechách.

Jana Zátková
Jana Zátková (cca 1925)
Rodné jménoJana Klavíková
Narození30. dubna 1859
Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí20. září 1933 (ve věku 74 let)
Praha Československo Československo
Místo pohřbeníHřbitov svaté Otýlie
Povoláníspolková činovnice
ChoťAugust Zátka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
dědeček Matouš Zátka
manžel August Zátka
tchán Hynek Zátka
tchýně Terezie Marie Hansová
švagr Ferdinand Zátka
švagr Vlastimil Zátka
švagr Dobroslav Zátka

Život

Mládí

Narodila se v Českých Budějovicích do dobře situované německy mluvící rodiny, byla vnučkou bývalého budějovického starosty Františka Josefa Klavíka. Vychodila českou klášterní dívčí školu U svatého Josefa. Roku 1878 se v Českých Budějovicích provdala za advokáta Augusta Zátku, syna místního podnikatele a politika Hynka Zátky. Díky manželovi čím dál více tíhla k českému jazyku a vlastenectví.

Manžel August Zátka, advokát a politik

Spolková činnost

5. června 1885 se stala spoluzakladatelkou a první předsedkyní ženského spolku Ludmila, v myšlence navazujícího na činnost Spolku svaté Ludmily působícího v Praze pod vedením Marie Riegrové-Palacké, angažujícího se posléze mimo jiné v podpoře vzdělávání žen. Jednalo se o první ženský spolek ve městě a nejspíše první v celých jižních Čechách. Jen týden poté, 12. června, vznikl ve městě německý ženský spolek Erster deutscher Frauen-und Mädchenverein (První německý ženský a dívčí spolek), což poukazuje na nevraživost české a německé komunity ve městě, stejně jako v celé rakouské říši.

Spolek se stal jedním z prvních ženských mimopražských klubů v zemích koruny České, zasadil se mj. o zřízení pensionátu Jihočeská Vesna, po vzoru ženského spolku Vesna v Brně, a dívčího lycea, odborné školy pro ženská povolání, posléze též o vznik Ústavu pro vzdělání učitelek domácích nauk, připravujícím k zaměstnání budoucí učitelky. Funkci předsedkyně zastávala Zátková až do své smrti.

Úmrtí

Jana Zátková zemřela 20. září 1933 v rodinné vile v Libníči[3] nedaleko Českých Budějovic ve věku 74 let. Pohřbena byla, posléze spolu se svým manželem, v rodinné hrobce na hřbitově u sv. Otýlie (u jižní ohradní zdi, hrobky vpravo č. 69)[4].

Rodina

Roku 1878 se v Českých Budějovicích provdala za Augusta Zátku, se kterým měli tři děti: Olgu, Bohumilu a Vlastislava. Manžel zemřel roku 1935.

Spolek Ludmila oficiálně zanikl roku 1950 sloučením s jednou z odnoží ROH.

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Zátková, Jana, 1859-1933 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.
  3. soubor Zátkovy vila - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-03-10]. Dostupné online.
  4. MUK, Jan: Z kroniky rodu Klavíkova a Zátkova [online]. Rodokmen, číslo 4, 1947. [cit. 2013-09-23]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.