Jan Polách (ředitel elektrárny)

Jan Polách se narodil 22. května 1895 v Drysicích na vyškovsku. Vystudoval gymnázium a vyšší elektrotechnickou školu. Po vypuknutí první světové války narukoval do c. a k. armády a bojoval na ruské frontě. Zde padl 17. června 1916 u Lucku do zajetí. Přihlásil se do Československých legií, kam byl přijat 25. června 1917. Absolvoval Sibiřskou anabázi a v roce 1920 se vrátil do Československa v hodnosti vojína. V armádní službě nepokračoval. Stal se členem přerovského Sokola, oženil se. Jeho profesní kariéra vyvrcholila postem ředitele Středomoravské elektrárny v Přerově.[1]

Po německé okupaci se Jan Polách zapojil se do protinacistického odboje konkrétně do organizace Petičního výboru Věrni zůstaneme. Pracoval pro zpravodajskou síť zřízenou místostarostou přerovského Sokola Františkem Skopalem. Společně s účetní Marií Dřevojánkovou měli díky svým profesím přístup do mnoha důležitých podniků, kam Středomoravská elektrárna dodávala elektrický proud. Jan Polách měl velký podíl na sestrojení vysílaček Svobodná Haná a Na zdar, které byly původně určené k protinacistickému propagandistickému vysílání, později byl proveden neúspěšný pokus o zajištění zpravodajského spojení se zahraničím, kdy byly po budoucím letci RAF Jaroslavu Lančíkovi odeslán šifrovací kód a seznam vlnových délek obou stanic. Zapojil se i do podpory sovětského výsadku Aroš V pod velením Karla Hovůrky. Díky zradě člena jiného výsadku Ferdinanda Čihánka, který se sám přihlásil na gestapu, došlo k rozkrytí této sítě. Jan Polách byl zatčen, stanným soudem odsouzen k trestu smrti a 25. října 1941 popraven na brněnských Kounicových kolejích. Jeho tělo bylo zpopelněno o dva dny později v brněnském krematoriu.

• Karta legionáře Jana Polácha na stránkách Legie 100
• Jan Polách v Encyklopedii dějin města Brna
• Ing. Jan Polách na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa