Jan Sedlák (biskup)

V letech 1865-1872 absolvoval klasické gymnázium v Klatovech a roku 1872 nastoupil do arcibiskupského semináře v Praze. S papežským dispensem byl již 9. srpna 1876 vysvěcen na kněze. Po klatovské primici působil jako kaplan v Erpušicích u Stříbra, v Chodově a v Rokycanech. Po rakouské anexi Bosny a rozpoutání bosenské války proti Turkům byl Sedlák počátkem roku 1878 povolán jako vojenský kaplan do rakouské polní nemocnice, vystřídal tři místa, byl v Sisaku, v Banja Luce a v Travniku; v reportážích do časopisu Pokrok popisoval péči o 200 raněných[3]. Vrátil se 11. prosince 1878 do kaplanky v Rokycanech a roku 1883 nastoupil službu jako farář ve Velkých Popovicích. Studium bohosloví uzavřel 14. února 1889 doktorátem z teologie na pražské univerzitě. Brzy po té si jej kardinál Schönborn vybral za sekretáře arcibiskupské konzistoře a soudu v Praze. 27. června 1891 byl jmenován kanovníkem svatovítským. Od roku 1901 doprovázel kardinála Lva Skrbenského při vizitacích v arcidiecézi. Pomocným pražským biskupem byl jmenován 7. července 1917. V této funkci působil až do smrti.

Přispíval pravidelůně na opravy kostelů, např. v Kunicích, ve Velkých Popovicích, v Pyšelích, kláštera šedých sester, kláštera kapucínů v Praze na Hradčanech i jinde[4].

• Několik textů z doby husitské. Brno 1911
• "Pálčův spis proti Husovu traktátu de ecclesia". Brno 1912
• Studie a texty k životopisu Husovu. Olomouc 1913
• Tractatus causam Mgri Joannis Hus e parte catholica illustrantes. Fasc. 1, Jacobi de Noviano, Mgri Parisiensis, Disputatio cum Hussitis / e codicibus manu scriptis eruit atque introd. notisque criticis instruxit Joannes Sedlák, Brno 1914
• Mikuláš z Drážďan. Brno 1914
• M. Jan Hus. Praha 1915
• Cesta k oltáři Páně : obřady sedmera svěcení kněžských a konsekrace biskupské, z římského pontifikálu přeložil a výklad připojil Jan Nep. Sedlák, Praha : Spolek Haléř sv. Vojtěcha, 1922.
• Dějiny Dědictví sv. Václava : 1669 až 1900, Praha 1901.