Jan Nekovář

Jan Nekovář (* 1963) je český matematik působící na pařížské Sorbonně, jehož oborem je teorie čísel (aritmetická algebraická geometrie). Celoživotně se zabývá řešením tzv. Birchovy a Swinnerton-Dyerovy domněnky, což je jeden ze sedmi Problémů tisíciletí, za jehož vyřešení je vypsána odměna 1 milionu dolarů.[1]

prof. Jan Nekovář, Ph.D.
Narození1963 (58–59 let)
Alma materUniverzita Karlova (1981–1986)
Lomonosovova univerzita (1984–1985)
Československá akademie věd (1987–1991)
Povolánímatematik
ZaměstnavatelKalifornská univerzita v Berkeley (1991–1993)
École normale supérieure
Univerzita v Cambridgi
Univerzita Karlova
Univerzita Paříž VI
OceněníWhiteheadova cena (1998)
G. de B. Robinson Award (2014)
Cena Neuron za významný vědecký objev (2019)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nekovář studoval od roku 1981 na Karlově univerzitě v Praze a v letech 1984/85 studoval na Lomonosově univerzitě. Po ukončení studia v roce 1986 byl rok v československé armádě a v roce 1991 získal doktorát na Československé akademii věd v Praze. Jako postgraduální student byl Miller Fellow 1991 až 1993 na University of California v Berkeley. V roce 1993 byl docentem na Karlově univerzitě, od roku 1995 docent na University of Cambridge, kde byl čtenářem v letech 2001 a 1995 až 2002 Fellow of Christ's College. Od roku 2002 působil jako profesor na univerzitě v Paříži VI.

Byl hostujícím učencem na Steklowově institutu v Moskvě (1988/89), Institutu Maxe Plancka pro matematiku (1989/90) v Bonnu, Institutu Isaaca Newtona(1998), École normale supérieure (1991), University of Minnesota, CRM v Barceloně, Tokio, Nagoya, Štrasburk, Fields Institute a Erwin Schrödinger Institute for Mathematical Physics ve Vídni.

Úspěchy a ocenění

V roce 1992 byl pozvaným řečníkem na prvním Evropském kongresu matematiků v Paříži (Hodnoty L-funkcí a p-adic cohomologie).

V roce 1998 získal Whiteheadovu cenu.

V roce 2014 získal cenu G. de B. Robinsona od Canadian Mathematical Society.

Zatím mu nebyla udělena Fieldsova medaile (ekvivalent Nobelovy ceny v oboru matematika), ačkoliv některá česká média uvádí, že ji v roce 2014 získal.

V roce 2019 převzal v Národním muzeu v Praze cenu Neuron za významný vědecký objev v oboru matematika.[2]


Dílo
  • s Kevinem Buzzardem, Davidem Burnsem (ed.): L-funkce a Galoisovy reprezentace. London Mathematical Society Lecture Note Series 320, Cambridge University Press 2007 (zde Nekovar Systémová metoda Eulera pro CM body na křivkách Shimura).
  • Selmerové komplexy. In: Asterisque. Svazek 310. 2006.
  • Beilinsonovy dohady. In: Motives. Seattle, WA, 1991, s. 537–570 (Proc. Symp. Pure Math. 55 / I. Amer. Math. Soc., Providence, 1994).
  • Na p-adic výškových párováních. In: Séminaire de Théorie des Nombres. Paris, 1990–1991, s. 127–202 (Progress in Mathematics, 108. Birkhäuser 1993).
  • Kolyvaginova metoda pro Chow skupiny odrůd Kuga-Sato. In: Invent. Math., 107, 1992, str. 99–125.
  • Počty tříd kvadratických polí a Shimurova korespondence. In: Mathematical Annals. 287, 1990, str. 577–594.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jan Nekovář na německé Wikipedii.

  1. Problém za milion dolarů. Zatím jsem mu na kloub nepřišel, říká oceněný matematik. Aktuálně.cz [online]. 2019-11-07 [cit. 2019-11-07]. Dostupné online. (česky)
  2. VĚDAVÝZKUM.CZ. Cenu Neuron letos získalo osm talentovaných vědců. vedavyzkum.cz [online]. [cit. 2019-11-07]. Dostupné online. (česky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.