Jan Karel Čemus

Narodil se v rodině učitele. Maturoval na reálném gymnáziu v Praze a po dokončení studia elektrotechniky na pražské Vysoké škole technické pracoval jako inženýr u různých firem a později měl vlastní technickou kancelář. V průběhu dvacátých a třicátých let procestoval Itálii, Jugoslávii a Německo. Publikovat začal od roku 1925, a to jednak odborné články v novinách a časopisech (např. v Národní politice nebo v Právu lidu), jednak knižně odborné příručky (tyto své práce podepisoval jako ing. Jan Čemus).[1] V letech 1926 až 1929 redigoval časopis Auto a od roku 1927 působil jako fejetonista a rovněž jako překladatel odborných článků z angličtiny, francouzštiny, němčiny a italštiny. Byl rovněž výtvarníkem v oblasti drobné grafiky (knižní obálky) a uplatnil se také jako autor drobných klavírních skladeb a pochodů, uváděných zejména v rozhlase.

Svůj první román vydal roku 1938 (šlo o humoristickou knihu pro mládež Tajný spolek SNOŠ). V sešitových edicích (jako byl například Rodokaps nebo Rozruch) publikoval pod pseudonymy detektivní romány. Na počátku okupace byl vězněn gestapem, byl ale propuštěn a do konce války se živil jako učitel cizích jazyků a jako spisovatel (v letech 1941 až 1948 vydal více než dvacet knih,[2] jejichž těžištěm byly prózy pro mládež, jednak dobrodružné, jednak uměleckou-naučné, v nichž se pomocí beletristických postupů snažil o vysvětlení odborné látky.

Po roce 1945 žil v Liberci a od roku 1952 v Kadani. Po roce 1948 mu bylo až na dvě výjimky (viz dále) znemožněno publikovat, protože jeho knihy nebyly podle komunistických cenzorů vhodné pro mládež.[2]