Jan Holba
Jan Holba (16. října 1865 Ratibořice[1] – 16. března 1949[2]) byl rakouský římskokatolický duchovní, organizátor rolnických záložen a politik z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu.
Jan Holba | |
---|---|
Poslanec Moravského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1906 – 1913 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Katolická str. národní na Moravě (Moravsko-slezská křesť.-soc. str.) |
Narození | 16. října 1865 Ratibořice Rakouské císařství |
Úmrtí | 16. března 1949 |
Náboženství | katolická církev |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Biografie
Narodil se v Ratibořicích jako syn rolníka. Studoval čtyři roky na nižším reálném gymnáziu v Třebíči, pak dva roky v Brně a dva roky v Německém Brodě, kde maturoval s výborným prospěchem. V Brně následně vystudoval bohoslovectví. Působil jako kaplan v Starči, Babicích a Dubňanech. Od roku 1892 byl kaplanem v Letovicích. Byl aktivní ve veřejném a politickém životě. Podporoval rozvoj rolnických záložen. V roce 1895 založil první záložnu po vzoru raiffeisenek na Moravě, v následujících letech se takto podílel na vzniku více než třiceti záložen na Moravě. Roku 1897 založil Ústřední jednotu Raiffeisenek v Brně a působil jako její místopředseda. Roku 1902 také založil v Letovicích Rolnickou strojírnu a šrobárnu, předtím roku 1896 zde založil Besedu katolických mužů a jinochů.[1][3] Od roku 1908 byl v Letovicích farářem u svatého Prokopa.[2] Významný podíl měl na výstavbě Katolického domu v Letovicích. Beseda katolických mužů a jinochů se roku 1908 usnesla koupit pozemek. Holba pak na koupi použil vlastní peníze a věnoval je na výstavbu této spolkové budovy, která započala ještě v roce 1908. Holba do tohoto projektu vložil veškeré úspory a jmění. Od roku 1915 byl předsedou místní organizace Orla a roku 1922 inicioval záměr výstavby záloženské tělocvičny pro tělovýchovný spolek Orel, která byla postavena roku 1924.[4]
Počátkem 20. století se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1906 byl zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii venkovských obcí, český obvod Moravské Budějovice, Hrotovice.[5] V roce 1906 se na sněm dostal jako kandidát Katolické strany národní na Moravě.[6] V jejím rámci se řadil ke křesťansko sociálnímu proudu (Moravsko-slezská křesťansko-sociální strana na Moravě).[3]
V roce 1920 patřil do proudu tzv. reformního duchovenstva, které kritizovalo poměry v katolické církvi a které připravilo půdu pro vznik samostatné Církve československé. Kvůli tomu byl téhož roku dočasně suspendován z výboru Besedy katolických mužů a jinochů v Letovicích.[4] V katolické církvi ale zůstal a farářem v Letovicích byl od roku 1908 až do roku 1930.[2]
Odkazy
Reference
- BRUMOVSKÝ, V. Almanach moravského sněmu zemského zvoleného od 11. listopadu do 7. prosince 1906. Brno: Česká novinářská a insertní kancelář V. Brumovského v Brně, 1906. 254 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-09. S. 163. (česky)
- Hledání, říjen 2004, Kněží, kteří v Letovicích u sv. Prokopa působili [online]. farnost.katolik.cz [cit. 2016-07-22]. Dostupné online. (česky)
- ŽEHROVÁ, Lenka: Korespondence Jakuba Demla s Vladimírem Evermodem Balcárkem [online]. cuni.cz [cit. 2016-07-22]. Dostupné online. (česky)
- NÁROŽNÝ, Martin: Spolky a jejich činnost v Letovicích [online]. muni.cz [cit. 2016-07-22]. Dostupné online. (česky)
- MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4.
- Znaimer Wochenblatt, 1. 12. 1906, s. 3.