Jan Grmela (politik)

Obecním tajemníkem se stal v lednu 1900. Od samého počátku považoval za nutné zřízení samostatné duchovní správy a s tím spojenou výstavbu kostela a fary. Dále plánoval postavit novou radnici, nemocnici, chudobinec, spořitelnu, náměstí a chodníky. Důležité pro něj bylo také veřejné osvětlení a vodovod. Prioritou pro něj bylo školství, neboť jen tak mohl uskutečnit svůj sen – vytvořit české město uprostřed Němci ovládaných sousedních měst (což byla Moravská Ostrava, Přívoz a Vítkovice).

Název Čertova Lhotka se od 17. století prakticky nepoužíval a obec preferovala variantu Lhotka u Moravské Ostravy. Grmela v roce 1900 navrhl obecnímu výboru přejmenování na Ostravskou Lhotku, o rok později pak na současný název Mariánské Hory. V rámci podpory českého národa byly schváleny i další Grmelovy návrhy: čeština byla prohlášena za jediný úřední a jednací jazyk; ulice nesly jména významných českých osobností a rodů; obec používala od ledna 1902 nový obecní znak.

Grmela se také zasazoval o rozvoj českého školství – prosadil mj. založení první české obchodní školy v Ostravě. Stejnou péči věnoval spolkovému životu, takže v roce 1900 vznikl spolek pro výstavbu kostela, v roce 1902 spolek vojenských vysloužilců Břetislav, tělocvičná jednota Sokol a dámský dobročinný spolek Božena, v roce 1903 Klub sociálních demokratů a v roce 1904 místní skupina Unie rakouských horníků.

Rozvoj obce zákonitě směřoval k povýšení na město. Tento návrh prezentoval Grmela již v únoru 1902. V říjnu 1906 odeslala obec žádost císaři. Žádost byla příznivě přijata a Mariánské Hory byly povýšeny na město od 1. dubna 1907.

Významným počinem Grmelovy kariéry bylo zahájení stavby kostela Panny Marie Královny. V roce 1907 však byl falešně obviněn z defraudace obecních peněz a kvůli soudnímu sporu prohrál volby do Moravského zemského sněmu. Proto podal demisi a odjel do Francie ke své dceři. V tisku se poté rovněž objevily spekulace, zda za protihabsburskými básněmi, z jejichž autorství byl obviněn Vladimír Vašek, nestojí právě Grmela.

Jan Grmela se dle vlastních slov považoval za „apoštola české věci na Ostravsku“ a práci, kterou vykonával, považoval za poslání svěřené mu Bohem. Podařilo se mu vybudovat základnu pro rozvoj českého národního života, jaká se jinde tvořila desítky let. Jeho zásluhy dodnes připomíná ulice Grmelova v Mariánských Horách a Hulvákách.

• PRZYBYLOVÁ, Blažena. Ostrava : příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska, svazek 22. Šenov: Tilia, 2005. ISBN 80-86904-05-9.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Grmela (politik)
• Jan Grmela životopis