Jan Bohumil Ceyp z Peclinovce

Pocházel ze starého šlechtického rodu. Narodil se 8. prosince 1835 v Lipce na Chrudimsku, do matriky byl zapsán v nedaleké obci Modletín jako Jan Nepomuk Martin Bohumír Ceyp z Peclinovce.[1] Absolvoval gymnázium v Německém Brodě a Praze, poté vystudoval pražskou lékařskou fakultu. Pět let pracoval ve všeobecné nemocnici. Od roku 1866 se plně věnoval léčení duševních poruch a stal se předním pražským psychiatrem. Později byl jmenován primářem ústavu choromyslných v Praze.[2]

Byl spoluredaktorem Časopisu českých lékařů, do něhož přispěl řadou odborných článků např. o Basedovské nemoci,[3] spále, příjici, zánětu jater a duševních poruchách.[2]

Nebyl příliš společenský, ale byl oceňovaný jako obětavý lékař a oddaný přítel.[4] Zemřel 23. srpna 1879[2] (podle jiných zdrojů již 22. srpna)[5] na mrtvici, následovanou zápalem plic. Pohřben byl na Olšanech.[2]

Vedle odborných lékařských článků (viz výše) vydal v roce 1856 sbírku balad, Zvuky večerní. Byla psána ve starém stylu, neodpovídala dobovému vkusu a neměla většího ohlasu u čtenářů. V básních píše o lásce, hrdinství, vyznívá z nich romantika a smířlivý tón. Některé z nich přeložil Alfred Waldau do němčiny.[4]