Emerich Maixner

Emerich Maixner, též Emerich Maixner z Roblínova (6. listopadu 1847, Nová Huť [1], Nižbor – 27. dubna 1920, Praha-Podolí[2]), byl český lékař.

Prof. MUDr. Emerich Maixner
Emerich Maixner (1884)
Narození6. listopadu 1847
Nová Huť Nižbor
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí27. dubna 1920 (ve věku 72 let)
Praha
Československo Československo
NárodnostČeši
Povolánílékař a pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
syn Emerich Maixner (mladší)
tchán Bohumil Eiselt
otec snachy Jakub Vojta Slukov

Život

Byl žákem a zetěm Bohumila Eiselta. Roku 1884 se stal profesorem vnitřního lékařství. Položil základy českého interního lékařství, především biochemie a hematologie.[3] Zabýval se kardiologií a plicními chorobami. Založil klinickou laboratoř těchto oborů a v roce 1887 se zasloužil o vznik II. české kliniky v Praze. Byl přednostou univerzitní polikliniky v Praze (1884–1886), propedeutické kliniky na Lékařské fakultě v Praze (1886–1902) a I. interní kliniky (1902–1918). V letech 1878–1897 působil jako vrchní redaktor Ottova slovníku naučného.

Pohřben byl na Olšanských hřbitovech.

Odkazy

Reference
  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých v Podolí, sign. POD Z5, s. 141
  3. Národní lékařská knihovna

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.