Jan Březina (historik)

Narodil se 23. října 1877 jako třetí dítě Františka a Anny Březinových v Bludově na čp. 162 (ulice, v níž dům stál a stojí, nese dnes jeho jméno).[3] Bludovskou obecnou školu navštěvoval do páté třídy, poté odešel do Šumperka na německé gymnázium. Po jeho absolvování vystudoval pražskou Univerzitu Karlovu.[4] Zde byl roku 1909 promován na doktora filozofie. Do roku 1918 učil na středních školách v Olomouci, Přerově a Prostějově. Poté odešel do Prahy, kde učil na střední škole matematiku a fyziku a kde žil až do své smrti. Roku 1938 odešel do důchodu. Při bombardování Prahy spojeneckými vojsky v únoru 1945 byl zraněn střepinou granátu, v důsledku čehož měl až do smrti levou ruku chromou.[2]

Oženil se s o jedenáct let mladší Štěpánkou Fojtovou z Chromče. Měli jednoho syna – Zdeňka – lékaře a primáře, který vystudoval na pařížské Sorbonně. Jako primář novorozeneckého oddělení pokračoval v rodinné tradici – jeho dvě sestřenice, teta, babička, prababička, praprababička a snad i další byly porodními bábami.

Po vzniku samostatného Československa byl Jan Březina požádán bludovským obecním zastupitelstvem, aby sepsal dějiny obce. Tato práce se mu podařila, a tak roku 1927 byla vydána publikace Paměti obce Bludova s ilustracemi Adolfa Kašpara, Březinova přítele a spolužáka z dětství. Za tuto knihu jej obecní zastupitelstvo jmenovalo v roce 1927 čestným občanem Bludova.

Po úspěšném vydání Pamětí obce Bludova byl vyzván, aby napsal vlastivědu celého tehdejšího šumperského politického okresu – v roce 1932 vydal v rámci významné ediční řady Vlastivědy moravské své stěžejní vlastivědné dílo Šumperský, staroměstský a vízmberský okres, které je od té doby základem vlastivědy celého regionu. Další jeho příručka Vlastivědy moravské Zábřežský, mohelnický a šilperský okres však vydána nebyla. V upravené podobě vyšla až rok po jeho smrti jako Zábřežsko v období feudalismu do roku 1848. Z jeho odborného vlastivědného díla vycházejí až dodnes historické studie týkající se severní Moravy.

Zemřel 21. září 1962 v Praze, kde v kolumbáriu více než čtyřicet let spočívala urna s jeho popelem. V březnu 2004 spočinuly ostatky jeho a jeho manželky v hrobě jeho bratra Antonína na hřbitově v Bludově.[2]

Seznam Březinových publikací:[5]

• O vzduchu a jeho pohybu (1907)
• O povětrnosti a jejím vědeckém předvídání (1908)
• O řešení slovních příkladů z fysiky (1911)
• Praktická cvičení z fysiky pro vyšší třídy středních škol (1924)
• Paměti obce Bludova (1927)
• Vlastivěda moravská, II. Místopis. Šumperský okres, staroměstský okres, vízmberský okres (1932)
• Výbor z fysikální literatury (1935)
• Zábřežsko v období feudalismu do roku 1848 (1963)