Jan (biskup vratislavský)
Jan (též Johannes, Johann) byl první biskup vratislavský.
| Důstojný (Venerabilis) Jan | |
|---|---|
| biskup vratislavský | |
 | |
| Církev | římskokatolická |
| Diecéze | vratislavská |
| Předchůdce | --- |
| Nástupce | Jeroným |
| Osobní údaje | |
| Datum narození | ? |
| Datum úmrtí | po 1030? |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Podle záznamů kronikáře Dětmara z Merseburku byl Johannes prvním biskupem diecéze vratislavské, založené roku 1000.
Založení vratislavské diecéze
Vytvoření vratislavské diecéze proběhlo v rámci první církevní organizace piastovského Polska, kterou provedl při příležitosti pouti k hrobu svatého Vojtěcha římský císař Ota III. z pověření papeže Silvestra II. a na žádost a za přítomnosti Boleslava Chrabrého. Tehdy zřídil hnězdenské arcibiskupství v čele s biskupem Radimem, kterému podřídil dosavadní biskupství v Poznani, a zároveň další tři Hnězdnu podřízená biskupství. Za biskupa pro Malopolsko se sídlem v Krakově byl vysvěcen Poppo, za biskupa pro Pomořany se sídlem v Kolobřehu Reinbern a biskupem nové diecéze pro Slezsko se stal právě Jan.
Sídlem diecéze byl Dómský ostrov ve Vratislavi. Tam se nacházel již dříve dřevěný kostel založený českým knížetem Boleslavem I. a před rokem 1038, tedy za biskupa Jana, byl patrně založen i pozdější farní kostel svatého Vojtěcha. V této době začala i stavba prvního kamenného kostela-katedrály. Patrocinia nejstarších hradských kostelů (Vratislav – svatého Martina, Lehnice – svatého Benedikta) ukazují na to, že se v okolí prvního biskupa pohybovala řada benediktinů. Pod Olavou ve Slezsku žil do roku 1007 benediktin svatý Svorad Ondřej. Hranice diecéze nebyly v té době dosud pevně vymezeny, avšak zabírala slezská území po obou stranách horní a střední Odry s výjimkou Kladské kotliny (pozdějšího Kladského hrabství), která nadále náležela k Českému knížectví a pražské diecézi.
Působení
Není známo, jak dlouho zůstal biskup Jan v úřadu. Po smrti prvního polského krále Boleslava Chrabrého roku 1025 došlo ke vnitřním rozbrojům, které ohrozily i dosud nezakořeněné křesťanství a v letech 1031–1038 vedly k pohanskému povstání. V letech 1038–1039 navíc Slezsko dobyl český kníže Břetislav I. a pobořil vratislavskou katedrálu. Biskupství v této době zřejmě zaniklo; jisté je, že Jan musel opustit biskupské sídlo ve Vratislavi. Útočiště našel patrně nejprve ve Smogorzówě a později na hradě Ryczyně; proto mnohem pozdější tradice v čele s historikem Janem Długoszem hovoří o několika biskupstvích ve Slezsku 11. století.
Po zániku biskupství
Po zániku biskupství upadl v zapomnění i biskup Jan. Není proto brán v úvahu při číselném označování svých stejnojmenných nástupců na stolci. Nepřerušená řada vratislavských biskupů počíná teprve biskupem Jeronýmem, jehož nástupce je označován jako Jan I.
Literatura
- SKŘIVÁNEK, František; TOVAČOVSKÝ, Jaroslav. Vratislavští biskupové v dějinách Slezska. Praha: Nakladatelství ONYX, 2004. ISBN 80-86788-15-6, ISBN 80-902907-7-9. S. 6–7.
- ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Nakladatelství Libri, 2004. ISBN 80-7277-172-8. S. 17.
- KOPIEC, Jan. Bistum Breslau. In: GATZ, Erwin. Die Bistümer des Heiligen Römischen Reiches von ihner Anfängen bis zur Säkularisation. Freiburg in Breisgau: Verlag Herder, 2003. ISBN 3-451-28075-2. S. 128–129.
- ŻERELIK, Rościsław. Dzieje Śląska do 1526 roku. In: CZAPLIŃSKI, Marek. Historia Śląska. Wrocław: Wydawnictvo Uniwersytetu Wrocławskiego, 2002. ISBN 83-229-2213-2. S. 41–42.
- WECZERKA, Hugo. Handbuch der historischen Stätten - Schlesien. 2. vyd. Stuttgart: Alfred Kröner Verlag, 2003. ISBN 3-520-31602-1. S. XXXII, 39-40.
- PATER, Józef. Z dziejów archidiecezji wrocławskiej - 4. Utworzenie metropolii gnieźnieńskiej. Nowe Życie. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-06. Archivováno 6. 11. 2009 na Wayback Machine
| Předchůdce: --- |
 |
Biskup vratislavský Jan 1000–? |
|
Nástupce: Jeroným |
