Jan Šebek (malíř)

Narodil se v rodině zámečníka Václava Šebka a jeho manželky Marie, rozené Radvanové.[1] V letech 1922–1923 studoval na Akademii výtvarných umění, v ateliéru Maxe Švabinského a od roku 1926 spolupracoval s Alfonsem Muchou. Později se s rodinou se usadil v Domažlicích.

Když začala 2. světová válka, měl Šebek hluboko do kapsy. Jeho přítel hoteliér Karel Vondráček, se kterým se znal z Chodska, ho pozval do Rožmitálu pod Třemšínem, kde si právě pronajal arcibiskupský hotel Panský dům. Šebek na fasádě Panského domu vytvořil sgrafito zobrazijící Jaroslava Lev z Rožmitálu. Vondráček se také o Šebkovi zmínil starostovi Karlu Jarešovi, který se s Šebkem dohodl na vytvoření monumentálního obrazu Pasování pana Lva z Rožmitálu na rytíře pro rožmitálskou radnici. Na obraz zobrazující Jaroslava Lva z Rožmitálu s rytířským poselstvím na francouzském královském dvoře se složily desítky sponzorů. Šebek mezitím s rodinou obýval pokoje v Panském domě, kde se s výjimkami odjezdů do Domažlic, zdržel někdy až půl roku. Sám sebe zpodobnil na stránce knihy hostů, jak cestuje do Rožmitálu s obrovským stočeným plátnem.[3] V roce 1945 koupil s manželkou Vlastou budovu bývalé školy v Caparticích, kde žil až do konce života.[4]

Zemřel v Caparticích[5] (podle některých zdrojů v Domažlicích). Je pochován na hřbitově Na Soutkách v Klenčí, pod vlastnoručně navrženým náhrobním kamenem. Hrob je nedaleko hrobu Jindřicha Šimona Baara.[6]

V roce 1938 a 1941 dostal cenu České akademie věd a umění, v roce 1940 a 1941 Cenu Národní rady české.[6]