JamParáda

Téma soutěže odkazuje ke zdejší společnosti Carla Christiana Leubnera, který roku 1880 v Kunraticích založil lisovnu ovoce a ovocných vín. Firmě se dařilo a Leubnerův syn Heinrich výrobnu rozšířil o pět ovocných lisů, jež poháněly parní stroje a současně využíval též vakuové kádě k výrobě marmelád. Produkce společnosti Leubners Sohn Erste Nordböhmische Obst und Beerenkelterrei se i díky blízkosti železniční tratě z Frýdlantu do Heřmanic vyvážela jak do celého Rakousko-Uherska, tak také do zahraničí (například do Paříže). Produkce marmelád skončila okolo druhé světové války, kdy musela rodina majitelů v rámci poválečného odsunu odejít.[2]

První ročník JamParády se konal roku 2013 a účastníci dodali 59 vzorků. O rok později narostl počet zavařenin na 152 (dodalo je 70 soutěžících)[2] a roku 2015 do klání dodalo 129 soutěžících celkem 395 různých vzorků svých produktů.[3] Účastníci, jež poslali své vzorky do soutěže, pocházeli jak z Frýdlantského výběžku, tak také například z Prahy či Znojma, ale též ze zahraničí, z Německa nebo ze španělského ostrova Lanzarote (součást Kanárských ostrovů).[1] V roce 2016 se klání zúčastnily i výrobky Čechů pobývajících na Filipínách.[4] Díky počtu zúčastněných je akce největší svého druhu v České republice.[2]

Soutěžní vzorky lze zasílat po celý rok a vždy na podzim proběhne jejich vyhodnocení. Základem jsou čtyři kategorie zavařenin, a sice bobuloviny, peckoviny, jádroviny a exotické. Pokud se v jedné kategorii sejde více než šest vzorků z téže základní suroviny od více než tří soutěžících, automaticky vznikne nová kategorie. V případě, že do některé z kategorií přijde více než dvacet vzorků z totožné základní suroviny a nejméně deset je směsových a dalších deset čistých, rozdělí se tato kategorie na směsi a čisté marmelády. V roce 2015 tak například bylo třicet kategorií.[3]

Hodnocení provádějí zvlášť jak diváci a návštěvníci finálového klání, tak separátně též pětičlenná porota skládající se z významných občanů Kunratic a Frýdlantu. Porotci každý vzorek hodnotí naslepo, bez znalosti z čeho je vyroben, podle čtyř kritérií, a sice dle jeho konzistence, zbarvení, vůně a chuti. V každé z kategorií udělují od jednoho do deseti bodů. Každý ze vzorků tak mohl získat od 20 do 200 bodů. Diváci zavařeniny hodnotili pouze dle osobního vkusu.[3]

Ve všech kategoriích jsou pak nakonec vyhlášena první tři místa.[3]