Jahvista
Jahvista je jedním z několika hypotetických autorů 5 Knih Mojžíšových a některých dalších biblických knih. Žil pravděpodobně kolem 10.-9. století př. n. l. v jižním judském království.
Vznik teorie
Některé teorie o vzniku Tóry zastávají názor, že 5 Knih Mojžíšových nebylo napsáno Mojžíšem, nýbrž jde o kompilaci mnoha různých textů od rozličných autorů.
Nazývají se:
- Jahvista
- Elohista
- Deuteronomista
- Kněžský kodex
Nejranějším z těchto autorů je údajně "jahvista", který žil v 10.-9. století př. n. l. Získal své označení podle častého užívání Božího jména JHVH (čte se většinou jako Jehova nebo Jahve).
Charakteristika jahvisty
Jahvistický autor má údajně několik hlavních charakteristik, které vychází ze základních premis:
- Autor žil v určité době, která se odráží v jeho textu
- Autor psal některé texty na základě starších ústních či písemných pramenů
- Autor psal text s určitým záměrem a účelem
Pomocí těchto premis lze zpětně zrekonstruovat, kým jahvista byl a které biblické texty napsal.
Jahvistická škola
Podle složení jahvistického textu se zdá, že jahvista byl silně spojen se školou proroka Samuela, Nátana a Gáda vidoucího, a to nejdříve ve spojeném a později judském království. Někteří tradiční autoři se domnívají, že základ tohoto textu byl napsán výše zmíněnými proroky. Jiní badatelé však soudí, že jde o spisovatele, který pouze pocházel z judské prorocké školy a příběhy buďto znal od aktérů děje nebo přímo vlastní zkušeností.
Jahvistický text není v dnešní Bibli kompletní. Nacházíme ho pouze v delších a kratších fragmentech.
Jahvistické prvky
Užívání jiných jmen a názvů
Jahvista používá pro některé osoby nebo místa odlišné jméno než elohista. Příkladem může být Mojžíšův tchán Reúel, kterého jahvista nazývá Jetro, nebo hora Horéb (také Choréb), která je v jahvistickém textu pojmenovává mnohem známějším označením - hora Sínaj.
Lidský Bůh
Jahvista je údajně autorem těch textů, které popisují Boha s antropomorfními, tedy lidskými rysy. Jeho hlavní charakteristikou je milosrdenství. Člověk je souzen podle záměrů srdce.
Pasáže v Tóře, kde Bůh vdechne život do Adama, kráčí v zahradě, zhotoví oděv pro Adama s Evou, dohaduje se s Abrahámem o zkáze Sodomy, mluví tváří v tvář s Mojžíšem nebo napíše Desatero přikázání vlastním prstem na desky jsou typickými literárními obraty, které jahvista používá.
Jahvistický Bůh rád debatuje s člověkem. Chce s ním být v interakci a netouží po slepé poslušnosti. Vysvětluje svoje pohnutky člověku a "není záhadný". Má lidskou podobu, sedí na trůnu, má vlasy a také hlas.
Odkazy
Literatura
- FINKELSTEIN, I.; SILBERMAN, N. A. Objevování Bible: svatá Písma Izraele ve světle moderní archeologie. Praha: Vyšehrad, 2007. 329 s. ISBN 978-80-7021-869-3
- WISEMAN, P. J.: Vznik knihy Genesis. Havířov: JAMI 1993. 113 stran
Související články
Externí odkazy
- ÚVOD DO STUDIA PENTATEUCHU; Adam Mackerle; České Budějovice, 2008 – PDF Archivováno 8. 12. 2015 na Wayback Machine
- SPECIÁLNÍ ÚVOD DO KNIH STARÉHO ZÁKONA;, Josef Hřebík, KTF – HTML