Jaghnóbština
Jaghnóbština (jaghnóbský jazyk) – jaghnóbsky яғнобӣ зивок (yaγnobī́ zivók [jɑʁnɔ:'bi: zɪ̆'vo:kʰ]) je žijícím jazykem severovýchodní skupiny íránských jazyků. Jaghnóbština se užívá zejména v oblasti Jaghnóbského údolí na horním toku řeky Jaghnób v severozápadním Tádžikistánu, mluvčí tohoto jazyka však žijí i v dalších oblastech Tádžikistánu, v oblasti Varzóbu, Zafaróbódu a v severních částech města Dušanbe. Počet mluvčích je odhadován na 12 500 jedinců.
| Jaghnóbština (yaγnobī́ zivók / яғнобӣ зивок) | |
|---|---|
 Mapa rozšíření jazyka | |
| Rozšíření | Tádžikistán |
| Počet mluvčích | asi 12 500 |
| Klasifikace |
|
| Písmo | cyrilice |
| Postavení | |
| Regulátor | není stanoven |
| Úřední jazyk | není úředním |
| Kódy | |
| ISO 639-1 | není |
| ISO 639-2 | yai (B) |
| ISO 639-3 | yai |
| Ethnologue | yai |
| Wikipedie | |
| testovací verze | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaghnóbština je považována za potomka sogdštiny, jazyka Sogdiany, tedy oblasti Samarkandu, Bucháry a Pandžikentu, sogdštinu však používali obchodníci a učenci na širším území Střední Asie, množství písemných památek známe zejména z Turfanské oázy v Čínském Turkestánu. Na rozdíl od sogdštiny však jaghnóbština vykazuje určité odlišnosti, které ukazují, že jde spíše o jazyk velice příbuzný sogdštině, ale nelze s jistotou stanovit, že by se jaghnóbština byla vyvinula přímo ze sogdštiny.
Písmo
Jaghnóbské písmo ještě nebylo plně kodifikováno – běžně se používá tádžická cyrilice, ve vědeckých textech se označují délky (ӣ, ӯ) a rozlišuje se mezi hláskami /v/ a /w/ – pro druhou uvedenou hlásku se používá latinské písmeno ԝ, v běžných textech se však pro obě hlásky používá cyrilské в.
| А а | Б б | В в | Ԝ ԝ | Г г | Ғ ғ | Д д | Е е |
| Ё ё | Ж ж | З з | И и | Ӣ ӣ | Й й | К к | Қ қ |
| Л л | М м | Н н | О о | П п | Р р | С с | Т т |
| У у | Ӯ ӯ | Ф ф | Х х | (Хԝ хԝ) | Ҳ ҳ | Ч ч | Ҷ ҷ |
| Ш ш | ъ / ʼ | Э э | Ю ю | Я я | |||
Cyrilská písmena odpovídají následujícím symbolům v latinském vědeckém přepisu: а (a, ā) б (b) в (v) ԝ (w, u̯) г (g) ғ (γ) д (d) е (e / ye / ɛ) ё (yo) ж (ž) з (z) и (i, ī) ӣ (i, ī) й (y) к (k) қ (q) л (l) м (m) н (n) о (o) п (p) р (r) с (s) т (t) у (u, ū) ӯ (ʏ) ф (f) х (x) хԝ (x°) ҳ (h, ẖ) ч (č) ҷ (ǰ) ш (š) ъ / ʼ (ع) э (e) ю (yu, yū, yʏ) я (ya, yā)
Fonetika a fonologie
Jaghnóbština má 10 samohlásek – 3 krátké, 7 dlouhých – a 27 souhlásek.
Samohlásky
krátké: i [i-ɪ-e], a [(æ-)a(-ɑ)], u [(y-)u-ʊ-o] (samohlásky /i/ a /u/ jsou silně redukovány v otevřené slabice před přízvukem)
dlouhé: ī [i:], ɛ [ɛ:], e [(ɛ:-)e:], ā [(a:)-ɑ:], o [(ɒ:-)ɔ:(-o:-u:)] (/o/ se často mění na /ū/ před /m, n/), ū [u:], ʏ [(u:-)y:-y:i̯(-i:)]
dvojhlásky: ay [ai̯] (/ay /se objevuje většinou ve výpůjčkách, v domácích slovech se vyskytuje pouze v západním nářečí, ve východním nářečí mu odpovídá /e/ [ɛ:]), oy [ɔ:i̯], uy [ʊi̯], ūy [u:i̯], ʏy [y:i̯], iy [ɪi̯]; ow [ɔ:u̯], aw [au̯]
Souhlásky
plozívy: [pʰ] /p), [b], [tʰ] /t/, [d], [kʰ] /k/, [ɡ] /g/ (/k/ a /g/ jsou palatalizovány na [cʰ] a [ɟ] před samohláskami přední řady anebo na konci slova), [qʰ] /q/ (neznělé plozívy ztrácejí svou aspiraci, následuje-li za nimi jiný konsonant)
frikativy: [f], [v], [s], [z], [ɕ] /š/, [ʑ] /ž/, [χ] /x/, [ʁ] /γ/, [χʷ] /x°/, [h] ([ɦ] se objevuje jako alofón /h/ mezi samohláskami anebo v kontaktu se znělou souhláskou), [ħ] /ẖ/, [ʕ] /ع/
affrikáty: [tʃ] /č/, [dʒ] /ǰ/
nazály: [m], [n] (obě hlásky mohou mít alofóny [ŋ] a [ɱ] před /k, g/, respektive /f, v/)
vibranty: [r]
laterály: [l]
approximanty: [β̞] /w/ (alofón [u̯] po samohlásce na konci slabiky či před konsonantem), [j] /y/
Znělé souhlásky jsou běžně vyslovovány nezněle na konci slova. Následuje-li slovo začínající znělým konsonantem, je poslední konsonant předcházejícího slova asimilován ke znělému konsonantu – v tomto případě je hláska /q/ znělostně asimilována jako /γ/, nikoliv [ɢ].
Hlásky /b, g, h, ẖ, ǰ, q, l ع/ se většinou objevují ve slovech cizího původu, v původních jaghnóbských slovech jsou tyto konsonanty vzácné.
| Bila‐ biály |
Labio‐ dentály |
Alveoláry | Post‐ alveo‐ láry |
Pala‐ tály |
Veláry | Uvu‐ láry |
Faryn‐ gály |
Glo‐ tály | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Nazály | m | n | |||||||
| Plozivy | p b | t d | c ɟ | k ɡ | q | ||||
| Afrikáty | tʃ dʒ | ||||||||
| Frikativy | f v | s z | ɕ ʑ | χ ʁ | ħ ʕ | h | |||
| Labializované frikativy | χʷ | ||||||||
| Vibranty | r | ||||||||
| Aproximanty | β̞ | j | |||||||
| Laterální aproximanty | l |
Gramatika
Podstatná jména
Pádové koncovky:
| pád | kořen končící konsonantem | kořen končící vokálem jiným než -a | kořen končící vokálem -a |
|---|---|---|---|
| Sg. přímý pád (nominativ) | – | – | -a |
| Sg. nepřímý pád (obliquus) | -i | -y | -ay (Záp.dial.), -ɛ (Vých.dial.) |
| Pl. přímý pád | -t | -t | -ot |
| Pl. nepřímý pád | -ti | -ti | -oti |
Příklady:
- kat (dům) : obl.sg. káti, pl. katt, obl.pl. kátti
- mayn (Záp.dial.) / mɛn (Vých.dial.) (vesnice) : obl.sg. máyni/mɛ́ni, pl. maynt/mɛnt, obl.pl. máynti/mɛ́nti
- póda (noha) : obl.sg. póday/pódɛ, pl. pódot, obl.pl. pódoti
- akó (starší bratr) : obl.sg. akóy, pl. akót, obl.pl. akóti
- zindagī́ (život) : obl.sg. zindagī́y, pl. zindagī́t, obl.pl. zindagī́ti
- mórti (muž) : obl.sg. mórtiy, pl. mórtit, obl.pl. mórtiti
Zájmena
Jaghnóbská osobní zájmena:
| Osoba | Přímý pád singuláru | Nepřímý pád singuláru | Enklitický tvar singuláru | Přímý pád plurálu | Nepřímý pád plurálu | Enklitický tvar plurálu |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | man | man | -(i)m | mox | mox | -mox |
| 2. | tu | tau̯ | -(i)t | šumóx | šumóx | -šint |
| 3. | ax, iš | áwi, ít(i) | -(i)š | áxtit, íštit | áwtiti, ítiti | -šint |
Číslovky
| číslovka | východní dialekt | západní dialekt | vypůjčené tádžické číslovky |
|---|---|---|---|
| 1 | ī | ī | yak, yag, ya |
| 2 | dū | dʏ | du |
| 3 | saráy | tiráy | se, say |
| 4 | tafór | tufór, tifór | čor |
| 5 | panč | panč | panǰ |
| 6 | uxš | uxš | šiš, šaš |
| 7 | avd | aft | haft |
| 8 | ašt | ašt | hašt |
| 9 | nau̯ | nau̯ | nuh |
| 10 | das | das | dah |
| 11 | das ī | das ī | yozdáh |
| 12 | das dū | das dʏ | duwozdáh |
| 13 | das saráy | das tiráy | senzdáh |
| 14 | das tafór | das tufór / tifór | čordáh |
| 15 | das panč | das panč | ponzdáh |
| 16 | das uxš | das uxš | šonzdáh |
| 17 | das avd | das aft | habdáh, havdáh |
| 18 | das ašt | das ašt | haždáh |
| 19 | das nau̯ | das nau̯ | nūzdáh |
| 20 | bīst | ||
| 30 | bī́st-at das | bī́st-at das | sī |
| 40 | dū bīst | dʏ bīst | čil |
| 50 | dū nī́ma bīst | dʏ nī́ma bīst | pinǰóh, panǰóh |
| 60 | saráy bīst | tiráy bīst | šast |
| 70 | saráy nī́ma bīst | tiráy nī́ma bīst | haftód |
| 80 | tafór bīst | tufór / tifór bīst | haštód |
| 90 | tafór nī́ma bīst | tufór / tifór nī́ma bīst | navád |
| 100 | sad | ||
| 1000 | hazór |
Po číslovkách od dvou výše následuje počítaná entita v nepřímém pádě singuláru, např. tafór mórtiy (čtyři muži), saráy mési (tři dny), čil áspi (čtyřicet koní).
Ukázkový text
"Fálγar-at Yáγnob asosī́ láfz-šint ī-x gumū́n, néki áxtit toǰīkī́-pi wó(v)ošt, mox yaγnobī́-pi. 'Mʏ́štif' wó(v)omišt, áxtit 'Muždív' wó(v)ošt." [ˈfalʁɑratʰ ˈjɑʁnɔˑb asɔˑˈsiː ˈlafzɕɪntʰ ˈiːχ ɡʊˈmoːn ˈneːcʰe ˈɑχtʰɪtʰ tʰɔˑdʒiˑˈcʰiːpʰe ˈβ̞oːˀɔˑɕtʰ moːʁ jɑʁnɔˑˈbiːpʰe ˈmyːɕtʰɪf ˈβ̞oːˀoˑmɪɕtʰ ˈɑχtʰɪtʰ mʊʒˈdɪv ˈβ̞oːˀɔˑɕtʰ]
"Ve Falgharu a v Jaghnóbu je vlastně jen jeden základní jazyk, ale oni mluví tádžicky a my mluvíme jaghnóbsky. My říkáme 'Mýštif', oni říkají 'Muždiv'."
(V cyrilském pravopise by text vypadal zřejmě takto: "Фалғарат Яғноб асосӣ лафзшинт ӣх гумун, неки ахтит тоҷикипӣ ԝовошт, мох яғнобипӣ. 'Мӯштиф' ԝовомишт, ахтит 'Муждив' ԝовошт.")
Externí odkazy
- (anglicky) The Yaghnobi
- (anglicky) Brian Bird: Yaghnobi-English-Tajik Lexicon
- (rusky) М. С. Андреев, Е. М. Пещерева, Ягнобские тексты с приложением ягнобско-русского словаря, Москва - Ленинград 1957. (M. S. Andrejev, Je. M. Peščereva, Jagnobskije teksty s priloženijem jagnobsko-russkogo slovarja, Moskva – Leningrad 1957)
- (rusky) А. Л. Хромов, Ягнобский язык, Москва 1972. (A. L. Xromov, Jagnobskij jazyk, Moskva 1972)
- (rusky) А. Л. Хромов, Ягнобский язык, // В. С. Расторгуева: Основы иранского языкознания. Новоиранские языки II. – Восточная группа. Москва 1987, p. 644-701. (A. L. Xromov, Jagnobskij jazyk. In. V. S. Rastorgujeva (ed.): Osnovy iranskogo jazykoznanija. Novoiranskije jazyki II. – Vostočnaja gruppa. Moskva 1987, p. 644-701.)
- (rusky) М. Н. Боголюбов: Ягнобский язык. In. В. В. Виноградов (ed.): Языки народов СССР. Том первый: Индоевропейские языки. Москва, 1966, 342-361. (M. N. Bogoljubov: Jagnobskij jazyk. In: V. V. Vinogradov (ed.): Jazyki narodov SSSR. Tom pervyj: Indojevropejskije jazyki. Moskva, 1966, s. 342-361)
- (anglicky) R. Bielmeier: Yaghnobi in Encyclopedia Iranica
- Ľ. Novák: Jaghnóbsko-český slovník s přehledem jaghnóbské gramatiky. Яғнобӣ-чехӣ луғат яғнобӣ зивоки дастури феҳрастипӣ. Praha (: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze), 2010. ISBN 978-80-7308-337-3. Dostupné online.
- (Jaghnóbsky) Jaghnóbská Wikipedie