Jacob Bjerknes
Jacob Aall Bonnevie Bjerknes (2. listopadu 1897 Stockholm – 7. července 1975 Los Angeles), zvaný též Jack Bjerknes byl norský fyzik a meteorolog, zakladatel moderní meteorologické předpovědi počasí. Spolu s Halvorem Solbergem objevil teplou frontu. Vytvořil norský model mimotropické cyklóny. Byl vynikajícím synoptickým meteorologem i v praxi.
| Jacob Bjerknes | |
|---|---|
 | |
| Narození | 2. listopadu 1897 Stockholm  Švédsko |
| Úmrtí | 7. července 1975 (ve věku 77 let) Los Angeles  USA |
| Alma mater | Univerzita v Oslu |
| Pracoviště | Norwegian Meteorological Institute University of Bergen, Geophysical Institute Kalifornská univerzita v Los Angeles |
| Obory | atmosférická fronta a El Niño |
| Ocenění | William Bowie Medal (1945) medaile Vega (1958) International Meteorological Organization Prize (1959) medaile Carla-Gustafa Rossbyho (1960) Národní vyznamenání za vědu (1966) … více na Wikidatech |
| Rodiče | Vilhelm Bjerknes |
| Příbuzní | Kristian Bjerknes a Wilhelm Bjerknes (sourozenci) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
Jacob Aall Bonnevie Bjerknes se narodil 2. listopadu 1897 ve Stockholmu. Otcem Jacoba Bjerknese byl norský fyzik a meteorolog Vilhelm Bjerknes. Jeho matkou byla S. H. Bonnevie Bjerknes.
Od roku 1917 pomáhal otci budovat síť meteorologických stanic ve Skandinávii, aby získali data pro jejich teorii vzduchových hmot a polárních front.
V roce 1939 se přesunul do Spojených států amerických, kde se stal profesorem meteorologie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. V roce 1946 se stal občanem USA. Po druhé světové válce prováděl rozsáhlé studie horní atmosféry a tryskového proudění. V roce 1952 byl mezi prvními vědci využívajícími pro své výzkumy rakety.
Bjerknes studoval interakce atmosféry a oceánu v rovníkovém Tichém oceánu. V roce 1969 předložil hypotézu o těchto interakcí – tzv. Bjerknesova hypotéza. Ta říká, že ENSO se objevuje při změnách povrchové teploty oceánu, která vede ke změně rychlosti a směru větru – pasátů, což vede ke změně v cirkulaci oceánu a následně ke změnám povrchové teploty.
Bjerknes zemřel 7. července 1975 v Los Angeles v 77 letech.
Ocenění
V roce 1945 získal William Bowie Medal, což je nejvyšší ocenění za geofyziku. Dále obdržel Meteorological Society's Rossby Medal (1960) a Národní vyznamenání za vědu (1966).
Bibliografie
Jacob Bjerknes je autorem mnoha publikací.
- 1917 – Über die Fortbewegung der Konvergenz- und Divergenzlinien
- 1919 – On the structure of moving cyclones
- 1921 – Meteorological conditions for the formation of rain – spoluautor H. Solberg
- 1923 – Life cycle of cyclones and the polar front theory of atmospheric circulation – spoluautor H. Solberg
- 1924 – Diagnostic and prognostic application of mountain observations
- 1930 – Practical examples of polar front analysis over the British Isles in 1925–26
- 1936 – On the theory of cyclone formation at extra-tropical fronts – spoluautor C. L. Godske
- 1937 – Theorie der Aussertropischen Zyklonenbildung
- 1960 – Ocean temperatures and atmospheric circulation
- 1961 – El Niño, Study based on analysis of ocean surface temperatures 1935–57
- 1961 – Climatic change as an ocean-atmosphere problem
- 1962 – Synoptic survey of the interaction of sea and atmosphere in the North Atlantic
- 1966 – A possible response of the atmospheric Hadley circulation to equatorial anomalies of ocean temperature
- 1974 – Atmospheric Teleconnections from the Equatorial Pacific During 1963–67
Literatura
- ALLABY, Michael. „Bjerknes, Jacob A. B.“ Encyclopedia of Weather and Climate. New York: Facts On File, Inc., 2002. Science
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jacob Bjerknes na Wikimedia Commons - the National Academies Press
