Jačí vlna

Koncem 20. století se chovalo ve světě vice než 14 milionů jaků, z jejichž srsti se získávalo asi 13 000 tun surových vláken (80 % zpracovávali chovatelé pro vlastní potřebu). [2]

Ve 2. dekádě 21. století byla udávána celosvětová roční produkce surových vláken v množství 7000 tun, z toho 85 % z čínského Himálaje a zbytek z Mongolska, Ruska a Střední Asie.[3]

Vlna se získává jednou za rok tak, že se srst nejdřív vyčesává a potom stříhá. Srst sestává z vnějších hrubých chlupů a vnitřní jemné podsady. Poměr obou komponent je závislý především od stáří zvířete: z mláďat se dostává asi 1 kg vlákniny s obsahem 60-70 % jemných vláken, 2-4letá zvířata dávají cca 2 kg suroviny se 40 % jemných vláken a ze starších zvířat se mohou získat až 3 kg s výnosem po odchlupacení asi do 60 dkg jemných vláken.[4]

Vlnu určenou k prodeji odvádějí farmáři zpravidla do speciálních dílen, kde se materiál třídí podle barvy a zbavuje hrubých chlupů. O způsobu odchlupacení není veřejně nic známo, denní výkon zkušeného dělníka je zde údajně 10 kg odchlupacených vláken.[5]

Vlákna z podsady mají tloušťku 15-25 µm a délku 25-50 mm, chlupy s nepravidelnou dření pak tloušťku 50-90 µm a délku 130-150 mm. Obsah nežádoucích příměsí je 12,3 %.[3] Asi 60 % srstí má hnědou barvu, 10% je bílých a zbytek jsou různé odstíny barev. [5]

Fyzikální vlastnosti a možnosti použití pro textilní účely jsou velmi podobné jako u kašmírových vláken, jačí vlna se však prodává za poloviční cenu [6] [7] a pletené výrobky z jačí vlny mají dvojnásobnou hřejivost (udržování tepla) oproti textiliím z kašmíru. [8]

Jačí vlna se dá zpracovávat na přízi podobně jako u kašmírových vláken ručně [9]

[10] nebo na částečně upravených strojích na mykané i česané příze z ovčí vlny.

Příze z jačí vlny se dají vyrábět na prstencových dopřádacích strojích rychlostí do 10 m/min až do jemnosti 17 tex. Pevnost příze je nízká, i dvojmo skaná dosahuje maximálně 6 cN/tex. Údaje o technologii přípravy k dopřádání nejsou publikovány. [8]

Pleteniny i tkaniny z jačí vlny dosahují v maloobchodě cenovou úroveň luxusních výrobků [11] a některé známé obchody s drahými textiliemi je v 21. století začali zařazovat do svého prodejního programu.[12]