Jõhvi
Jõhvi (německy Jewe) je estonské město ležící na severovýchodě země asi 50 km od hranice s Ruskem. Je správním centrem kraje Ida-Virumaa, avšak jako město nemá vlastní samosprávu a je součástí obce Jõhvi. Estonské obyvatelstvo je ve městě v menšině, 58 % obyvatel tvoří imigranti z rusky mluvících oblastí bývalého Sovětského svazu.
Jõhvi | |
---|---|
kostel sv. Michala | |
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 59°21′27″ s. š., 27°24′44″ v. d. |
Stát | Estonsko |
Kraj | Ida-Virumaa |
Obec | Jõhvi |
Jõhvi | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 7,6 km² |
Počet obyvatel | 10 541 (2019)[1] |
Hustota zalidnění | 1 394,3 obyv./km² |
Správa | |
Status | město ve správě obce |
Telefonní předvolba | 22 |
PSČ | 71501–71599 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dějiny
První zmínka o vesnici Jõhvi (Gevi) pochází z dánské účetní knihy z roku 1241. Jejím vlastníkem byl tehdy dánský král. Ve 13. století byl postaven první kostel, který však padl roku 1367 za oběť bojům mezi křižáky a Rusy. Na jeho místě vyrostl nový, opevněný kostel svatého Michala. První zmínka o místním panském statku pochází z roku 1491. Jeho budova se však nedochovala — v roce 1944 ji zničila ustupující německá vojska.
Pro rozvoj Jõhvi byl důležitý rok 1782, kdy byla do té doby po pobřeží procházející cesta mezi Tallinnem a Petrohradem přeložena do vnitrozemí. Právě v Jõhvi se z ní oddělovala cesta na jih — do Tartu a Rigy. Ve stejném roce byla postavena místní poštovní stanice. Dalším důležitým impulsem byla stavba železnice roku 1870. Od té doby se začalo Jõhvi rychle rozrůstat. V roce 1917 obdrželo status městyse a v roku 1938 bylo povýšeno na město.
Na konci druhé světové války bylo Jõhvi těžce poničeno. Jeho obnova se nesla v duchu typické socialistické výstavby té doby. V roce 1947 byl v těsné blízkosti města otevřen povrchový důl na ropné břidlice. Když byly v roce 1960 administrativním rozhodnutím sloučeny všechny obce v oblasti těžby břidlic do aglomerace Kohtla-Järve, stalo se Jõhvi její součástí. Město se opět osamostatnilo roku 1991, roku 2005 pak bylo sloučeno s venkovskou obcí Jõhvi v dnešní obec Jõhvi.
Pamětihodnosti
Jedinou historickou památkou v Jõhvi je původně gotický, jednolodní kostel sv. Michala (Mihkli kirik). V 16. století byl přestavěn a z té doby také pochází kostelní věž. V roce 1728 dostala věž novou barokní vrcholovou část. Nynější neogotický vzhled získal kostel roku 1875. Jedná se o největší jednolodní kostel v Estonsku.
Pěkný je též moderní koncertní sál architektů Ra Luhseho a Tanela Tuhala z roku 2005.
Partnerská města
Reference
- Estonský statistický úřad. Dostupné online. [cit. 2019-06-09]
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jõhvi na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky obce Jõhvi s informacemi o městě Jõhvi (estonsky, rusky, anglicky)
- Základní informace o městě a fotografie Jõhvi na serveru Virumaa (estonsky)