József Csák

S judem začínal v 11 letech v budapešťském obvodu Újpest. Je odchovancem klubu Újpesti Torna Egylet, kde se připravoval pod vedením Józsefa Czinegeho a dalších. V maďarské reprezentaci se pohyboval od roku 1985 střídavě v superlehké a pololehké váze. V roce 1986 získal ještě jako junior nečekaný titul mistra Evropy pod vedením Ference Moravtze. V roce 1988 startoval na olympijských hrách v Soulu v superlehké váze a vypadl ve čtvrtfinále, když nestačil na Francouze Patricka Rouxe.

V roce 1992 se kvalifikoval na olympijské hry v Barceloně, kde byl součástí malého judistického zázraku maďarského trenéra Ference Moravtze. Na jeho formu doplatil ve druhém kole Čechoslovák Pavel Petřikov st.. Ve čtvrtfinále přejel na wazari-ippon Belgičana Philipa Laatse a v semifinále okontroval uči-matu Kubánci Israeli Hernándezovi. Nestačil až ve finále na Brazilce Rogério Sampaia a získal stříbrnou olympijskou medaili.

V roce 1995 se pátým místem na mistrovství světa v Čibě kvalifikoval na olympijské hry v Atlantě. Využil přívětivého nalosování k postupu do semifinále, ve kterém nestačil na body na Japonce Jukimasu Nakamuru. V boji o třetí místo mu vrátil porážku z minulých olympijských her Kubánec Israel Hernández na praporky tvz. hantei a obsadil 5. místo.

V roce 1997 se rozhodl pokračovat se sportovní kariéře a v roce 2000 si druhým místem na mistrovství Evropy ve Vratislavi zajistil kvalifikaci na olympijské hry v Sydney. Při své čtvrté účasti na olympijských hrách v 34 letech však nevyladil formu a vypadl v úvodním kole. Sportovní kariéru ukončil v roce 2002. Věnuje se trenérské práci. Na olympijských hrách v Pekingu vedl ženskou judistickou reprezentaci. Později působil jako konzultant a trenér u judistické reprezentace Dominikánské republiky.