Israel Hernández

S judem začínal v 7 letech v rodném Santiagu. Od svých 17 let se připravoval v olympijském tréninkovém centru Cear Cerro Pelado v Havaně pod vedením Justa Nody. V kubánské reprezentaci se pohyboval od roku 1989 v superlehké váze do 60 kg. V olympijském roce 1992 šel do vyšší pololehké váhy, ve které startoval na olympijských hrách v Barceloně. V semifinále nestačil na Maďara Józsefa Csáka, ale v boji o třetí místo hodil před zraky španělské královské rodiny na ippon technikou seoi-nage domácího Francisco Lorenza a získal bronzovou olympijskou medaili. V roce 1996 bronzovou olympijskou medaili obhájil na olympijských hrách v Atlantě. Ve druhém kole olympijské turnaje nestačil na Němce Udo Quellmalze, ale přes opravy postoupil do boje o třetí místo proti Maďaru Józsefa Csákovi. Vyrovnaný zápas skončil v regulérní hrací době remízou a následně ho rozhodčí praporky určili za vítěze.

Od roku 1998 startoval ve vyšší lehké váze do 73 kg. V roce 1999 v přípravě na olympijské hry v Sydney rozhodl zůstat ve Španělsku během tréninkového campu. Azyl mu postkytlo Portoriko, kde vyženil občanství a věnoval se práci trenéra judistické reprezentace. V roce 2006 se přesunul do Spojených států amerických, kde připravoval ženskou judistickou reprezentaci k účasti na olympijských hrách v Pekingu v roce 2008. Během svého působení u americké reprezentace poznal svojí ženu Valerii Gotayovou, se kterou má otevřené sportovní centrum Socal ve městě Temecula v Kalifornii.