Jírovec maďal

Dorůstá výšky až 30 metrů s kulovitou, mohutnou korunou a kmenem o průměru kolem 2 m. V mládí má hladkou tmavošedou borku, která je později černavá, na lomu červenohnědá a olupuje se v malých šupinách. Kvete v květnu až červnu, případně v červenci.[2] Květy jsou uspořádány ve vzpřímených, hustých, bohatých až 30 cm dlouhých latách[3]. Korunní lístky jsou zbarveny bíle se žlutými a červenými skvrnami. Na okraji jsou zprohýbané a brvité. Příbuzné druhy kvetou červeně či růžově. Pupeny jsou velké a lepkavé. Listy jsou vstřícné, dlanitě složené,[2] pěti až sedmičetné, dlouze řapíkaté.[4] Lístky jsou podlouhle obvejčité, nestejně zubaté, na rubu na žilnatině rezavě chlupaté. Mohou dorůstat délky 10 až 25 cm. Plod je až 6 cm velká, ostnitá, světle zelená tobolka s 1 až 3 tmavě hnědými semeny známými jako kaštany.[5][6]

Původně pochází z malého prostoru v horách na Balkáně v jihovýchodní Evropě, z malé oblasti v severním Řecku, Albánii, Severní Makedonii, Srbska a Bulharska.[7] Dnes jej ale můžeme nalézt téměř všude (především v mírném pásu v Evropě), především v parcích a zahradách, ale poměrně snadno i zplaňuje.

Pěstuje se jako okrasná dřevina vhodná do uličního stromořadí nebo jako solitéra[4] nebo i v lesích pro zvěř.

Kromě toho, že je strom hojně pěstován jako okrasná rostlina parků a alejí, používalo se barvivo, které obsahují jeho listy, kůra a slupky plodů, k barvení látek. Jeho nektar je bohatý na cukry, proto se jedná o důležitý strom pro včelaře. Nezralé plody obsahují saponiny, ve větším množství jsou jedovaté. Užívaly se v lidovém léčitelství pro výrobu mastí. Dřevo je využíváno ve stavebnictví a k výrobě nábytku.[5] Využití dřeva v našich podmínkách nepřipadá v úvahu, protože starší stromy (v parcích) bývají napadené dřevokaznými houbami. Navzdory svému jménu je pro koně jedovatý.

Jizva po opadnutí listu se nápadně podobá koňskému kopytu

Jírovec pochází od jarý (v původním smyslu hořký). Maďal je z maďarského magyal = durman, který má obdobné bodlinaté plody.[9]

Epiteta vztahující tento taxon ke koním (k. koňský, A. hippocastanum) vznikla na základě podobnosti jizvy po opadu listu s okovaným koňským kopytem.

Od 90. let 20. století jsou kaštany v Česku a v celé Evropě ohrožovány klíněnkou jírovcovou, jejíž larvy parazitují v listech kaštanů a způsobují jejich předčasný opad. Stromy tím oslabují, nezpůsobují však přímo jejich odumírání[10].

Sázet jírovce ve větším počtu je rizikové kvůli nebezpečné bakterióze slízotoková nekróza způsobené Pseudomonas syringae pv. aesculi (anglicky bleeding canker)[11], která jírovce napadá, dosud není proti ní ochrana a může způsobit odumření celé aleje.

• 
  Souhrnná botanická ilustrace
• 
  Pupen
• 
  List
• 
  Květenství
• 
  Květní diagram
• 
  plody
• 
  Klíčící plod
• 
  Typický zimní habitus