Jílovský potok (přítok Labe)

Ústí Jílovského potoka do Labe v Děčíně

Jílovský potok pramení v oblasti Nakléřovského průsmyku v nadmořské výšce 711 metrů. Po celé své délce toku teče převážně východním směrem. Necelých tři sta metrů pod pramenem překračuje silnici 248 a tunel Panenská. Poté se potok dostává do hlubšího údolí, v němž je vybudován suchý polder jako ochrana před zvýšenými stavy vody. Pod ním vtéká do první obce, Libouchec, kde se od něj pomocí umělého rozvodí odděluje Klíšský potok, jenž v Ústí nad Labem ústí do řeky Bíliny.

V Libouchci se do Jílovského potoka vlévá Chvojenský potok, Tisá, Skalní potok, Liščí potok a Červený potok. Na krátko se dostává do obce Modrá a bezprostředně vtéká do města Jílové. Zde přijímá Hornojílovský potok a Martiněveský potok. Těsně před vtokem do statutárního města Děčín (městská čtvrť Bynov) vtéká v Martiněvsi do dalšího polderu, který je ovšem z části napouštěný. Dílo o ploše 4 250 m² a výšce necelých 10 metrů slouží kromě zachytávání nežádoucích sedimentů jako regulace, jenž během vysokých průtoků mírní povodňové vlny. Jako poslední větší přítoky tvoří Jelení potok a Bělský potok. Nakonec po opuštění děčínské čtvrti Podmokly se vlévá zleva do Labe v nadmořské výšce 123 metrů.

Spravuje jej státní podnik Povodí Ohře. Pod zmíněnou vodní nádrží napájí vody Jílovského potoka po levé straně strouhou Žabí rybník. Ten je poslední ze sedmi podobných rybníků, které byly v minulosti na Jílovském potoce vystavěny. Před ústím do Labe potok vytvářel v širokém náplavovém údolí meandry a tůně. V tomto místě dal Jílovský potok název osadě Bodenbach (tj. Zemitý potok, Podmokly). Zajímavostí je, že v nedávné historii změnilo jeho ústí polohu. Původní ústí se nacházelo až na jižním úpatí Pastýřské stěny, kde byl malý přístav. Ještě před padesáti lety se vléval do Labe 150 metrů pod železničním mostem. V současné situaci je to však 150 metrů nad tímto mostem.

Pramen Jílovského potoka u Nakléřovského průsmyku v nadmořské výšce 711 metrů

Průměrný průtok při ústí činí 0,71 m³/s. Průměrný průtok v Jílovém je 0,396 m³/s. Specifický odtok v povodí Jílovského potoka činí 9,38 l/s/km².

Hlásné profily

Necelé tři kilometry pod pramenem, se v Libouchci nachází umělé rozvodí, kde se od Jílovského potoka odděluje menší větev. Tím vzniká Klíšský potok, který dále pokračuje do města Ústí nad Labem, kde se levostranně vlévá do řeky Bíliny bezprostředně před jejím soutokem s Labem. Rozvodí je historická i technická chráněná památka a leží na pozemku jedné chalupy. Ačkoliv je částečně viditelná z mostu, není k ní však veřejnosti přímý přístup, pouze za předpokladu souhlasu majitele pozemku. V roce 1487 odkoupila radnice v Ústí nad Labem půlku toku Jílovského potoka od děčínských Vartenberků, za účelem posílení Klíšského potoka.

Jílovský potok je místními obyvateli velmi dobře znám svými ojedinělými extrémními povodněmi (např. 1979, 1987), jež páchají poměrně velké škody. Běžně reaguje na dlouhotrvající deště a zimní oblevy. Před výstavbou protipovodňových zábran byla zaplavována nejníže položená část Podmokel vodou, která se při vysokém stavu vody v Labi navalila korytem Jílovského potoka proti proudu.

• 
  Pod pramenem.
• 
  Vtok do obce Libouchec
• 
  Umělé rozvodí v obci, počátek Klíšského potoka
• 
  Libouchec
• 
  Pod soutokem s Chvojenským potokem
• 
  Mezi Libouchem a Modrou
• 
  V Jílovém (bílý objekt vlevo je měřící stanice)
• 
  Vtok potoka do přehrady
• 
  Přehrada v Martiněvsi
• 
  V Podmoklech
• 
  V Podmoklech
• 
  Ústí potoka do Labe

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Jílovský potok na Wikimedia Commons
• Detail stanice Jílové
• Pramen Jílovského potoka