Ján Bukovský

Ján Bukovský se narodil 18. ledna 1924 v Cerové.[1] Po ukončení základní školy v rodišti v roce 1939 pokračoval ve studiu na gymnáziu verbistů v Nitře.[2] V roce 1944 požádal o vstup do kongregace verbistů.[1] Po ukončení studia filozofie v roce 1947 pokračoval ve studiích teologie v USA.[2] Kněžské svěcení přijal v Techny, centru amerických verbistů nedaleko Chicaga, 3. prosince 1950.[3] V roce 1952 získal licenciát teologie na Americké katolické univerzitě ve Washingtonu. V letech 1952 až 1954 byl profesorem biblistiky v řeholním semináři v Techny. Jeho specializací byly řecké a latinské překlady. V letech 1954–1956 studoval exegezi na Pontificio Istituto Biblical v Římě. V roce 1967 byl povolán do Říma do generální kapituly řehole verbistů. Od roku 1968 byl poradcem Svatého stolce ve vztazích s ČSSR a od roku 1973 byl pracovníkem Státního sekretariátu v oddělení pro vztahy s ČSSR, Maďarskem, Rumunskem, Bulharskem a Albánií. Byl blízkým spolupracovníkem pozdějších kardinálů Agostina Casaroliho a Luigi Poggiho a často je doprovázel na jejich cestách do tehdejších komunistických zemí střední a východní Evropy. V letech 1987–1989 se po boku Francesca Colasuona účastnil vyjednávání s vládou ČSSR o jmenování nových biskupů. Na základě těchto jednání byli na Slovensku jmenováni a vysvěceni Ján Sokol a František Tondra.

Dne 18. srpna 1990 ho papež Jan Pavel II. jmenoval titulárním arcibiskupem tabaltským a apoštolským nunciem v Rumunsku. 13. října 1990 přijal biskupské svěcení v bazilice sv. Petra v Římě z rukou kardinála státního sekretáře Agostina Casaroliho.[2] Spolusvětiteli byli pozdější Casaroliho nástupce Angelo Sodano a apoštolský delegát v Rusku, Francesco Colasuono. V Rumunsku k jeho hlavním úkolům patřilo obnovení diplomatických vztahů po pádu komunismu i řešení postavení a majetku řeckokatolické církve v Rumunsku.

20. prosince 1994 byl jmenován prvním apoštolským nunciem v Rusku.[2] Tady pokračoval v krocích svého předchůdce, apoštolského delegáta Colasuona na formování katolické církevní hierarchie v Rusku. Měl velký podíl na znovuotevření kněžského semináře v Petrohradě.

Papež přijal jeho rezignaci z důvodu věku 29. ledna 2000. Do roku 2006, kdy se přestěhoval do Techny v USA, žil v St. Gabrieli u Vídně. Zemřel 18. prosince 2010 v Techny, Illinois, USA. Pohřben byl 3. ledna 2011 v Nitře na Kalvárii.[4]

• Spomienky spoločníka. [s.l.]: [s.n.], 2006. ISBN 8085223767. S. 146.
• Chiesa del martirio, chiesa della diplomazia. : Memorie tra Cecoslovacchia e Vaticano. [s.l.]: [s.n.], 2009. ISBN 978-8810140499. S. 104.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ján Bukovský na slovenské Wikipedii.

• Archbishop John Bukovský, 1924–2010 on www.divineword.org ()
• Mons. Ján Bukovský (18.1.1924 - 18.12.2010) [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-24.