Hlinné (Nové Město na Moravě)

Hlinné (německy Hlinny) je vesnice ve vzdálenosti 5 km jihozápadně od města Nového Města na Moravě, jehož je od roku 1980 jeho místní částí. Obec se rozkládá podél silnice z Nového Města na Moravě do Ostrova nad Oslavou v údolí Řečického potoka. Potok napájí rybník zvaný Dolňák, v místě kde obec kolmo protíná.

Hlinné
kaple andělů strážných
Lokalita
Charaktervesnice
ObecNové Město na Moravě
OkresŽďár nad Sázavou
KrajKraj Vysočina
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°31′38″ s. š., 16°2′15″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel179 (2011)[1]
Katastrální územíHlinné (4,83 km²)
Nadmořská výška600 m n. m.
PSČ592 31
Počet domů57 (2011)[1]
Hlinné
Další údaje
Kód části obce39292
Kód k. ú.639290
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hlinné leží ve stejnojmenném katastrálním území o výměře 483,6822 ha.[2]

Ve vesnici se nachází kaple andělů strážných z roku 1901, pomník obětem 1. a 2. světové války, hasičská zbrojnice a bývalá škola. Působí zde dílny zemědělského družstva a pěstitelská pálenice.

Historie

Po založení žďárského kláštera v roce 1252 Bočkem z Obřan, byly budovány hospodářské dvorce – Grangie. Jedna taková grangie vznikla, pravděpodobně již v průběhu 14. století, i v místě dnešní obce. Podle historických pramenů má tento hospodářský dvůr již v roce 1420 v rukou vladyka Volimír z Hlinného. Pravděpodobně již v této době stála při dvoře osada Hlinné, jejíž jméno bylo odvozeno od povahy půdy v místě založení.

15. a 16. století

V popisem klášterního majetku z 15. století (roky 1407, 1462 a 1483) se Hlinné objevuje až v roce 1483. Tehdy zde bylo 13 poddaných (2 pololáníci, ostatní čtvrtláníci). Od roku 1483 zůstává Hlinné trvale u žďárského kláštera a snáší s ním jeho osudy.

V roce 1513 byl opatem žďárského kláštera Vítem, mezi obcemi Hlinné a Jámy založen velký rybník. Z rybníka vytékal Hlinský (dnes Hlinenský) potok. Rybník byl na počátku 20. století vypuštěn a přeměněn v pole. Vnitřní uspořádání obce není známo, lidé se živili především zemědělstvím.

V roce 1667 dostala obec vlastní pečeť, ve znaku má trubku.

Po zrušení nevolnictví, patentem Josefa II, vznikají při selských usedlostech chlupy tzv. Pazderny, kde se zpracovával len, který se v té době hodně pěstoval.

Druhá světová válka

Hlinné bylo za druhé světové války také místem působení západního desantu Tungsten.

Ve službě Britského královského letectva (No. 6 OTU) padl v roce 1943 zdejší rodák seržant Karel Šimon (7. prosince 1919, Hlinné – 24. dubna 1943, při cvičném letu, kdy se jeho Wellington v plamenech zřítil moře).[3]

Vývoj počtu obyvatel

Vývoj počtu obyvatel Hlinného[4]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 308 279 304 273 264 262 256 193 198 205 181 173 174

Geografie

Hlinné se nachází v kraji Vysočina v okrese Žďár nad Sázavou. Nejbližším městem je Nové Město na Moravě, vzdáleného od Hlinného 5 kilometrů severovýchodně, jehož je Hlinné místní částí.

Hlinné leží v těsném tvaru okolo silnice II/354, ta tvoří spojnici Hlinného s Novým Městem na Moravě, na jejíž trase se nachází Petrovice. Silnice dále pokračuje přes Hodíškov a Obyčtov dále do Ostrova nad Oslavou, kde křižuje silnici I/37. Dalšími sousedními obcemi jsou na západ Jámy a na jihovýchod Řečice.

V nejnižším místě obec kolmo křižuje Řečický potok. V místě křížení se silnicí II/354 se nachází Obecní rybník, též Velký hlinenský rybník, po jehož hrázi silnice prochází.

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2012-12-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-02-20.
  3. Českoslovenští letci ve službách RAF
  4. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 600–601.

Externí odkazy

Veselíčko Slavkovice Petrovice
Jámy Řečice
   Hlinné   
Obyčtov Hodíškov
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.