Ivalojoki

Ivalojoki (v inarijské sámštině Avveeljuuhâ a v severní sámštině Avvijohka) je řeka v severním Finsku. Měří 180 km a je desátou nejdelší finskou řekou,[1] její povodí má rozlohu 3884 km² a na svém toku překonává převýšení 181 m. Pramení pod horou Peltotunturi na území správní oblasti Enontekiö, teče východním směrem a nedaleko městečka Ivalo se vlévá do třetího největšího finského jezera Inari.

Ivalojoki
Délka toku	180 km
Plocha povodí	3 884 km²
Pramen
68°25′51,24″ s. š., 25°0′28,08″ v. d.
Ústí
68°45′24,84″ s. š., 27°38′15″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na horním toku řeky se nachází národní park Lemmenjoki. Nejvýznamnějším přítokem je Sotajoki. V období tání ledu se v povodí Ivalojoki objevují časté povodně.

Řeka je lemována smrkovými a březovými lesy s bohatstvím hub, její peřeje mají obtížnost WWII a jsou v létě vyhledávány kanoisty a raftaři, v zimě se po zamrzlé hladině jezdí na sněžných skútrech. Rybáři zde loví štiky, pstruhy a lipany. Technickou pozoruhodností je most ve vesnici Kultala.[2]

Ivalojoki je zlatonosnou řekou.[3] V sedmdesátých letech 19. století, kdy Laponsko ještě patřilo carskému Rusku, v oblasti vypukla zlatá horečka. K dalšímu, i když ne tak rozsáhlému přílivu prospektorů došlo po roce 1934 a trval až do padesátých let 20. století.