Italský katepanát

Italský katepanát (řecky Κατεπανίκιον Ἰταλίας. Katepanikion Italias) byla provincie Byzantské říše, která se v letech 965–1071 nalézala v jihovýchodní části Apeninského poloostrova. Vznikla povýšením barijského vojenského velitele (jeho původní hodnost byla strategos) na hlavního velitele (katepanó) italských držav. V jedenáctém století území katepanátu postupně dobývali Normani. Bari padlo v dubnu 1071, čímž byzantská vláda nad částí Itálie skončila.

Italský katepanát
Κατεπανίκιον Ἰταλίας
 
 
9651071  
geografie

Území Italského katepanátu v počátku 11. století
obyvatelstvo
státní útvar
Byzantská říše Byzantská říše
vznik:
965 – založeno
zánik:
1071 – dobytí jižní Itálie Normany
státní útvary a území
předcházející:
Longobardia
Salernské knížectví
následující:
Vévodství Apulie a Kalábrie

Region a bývalá správní jednotka zhruba v rozsahu dnešní provincie Foggia se nazývá Capitanata, což vzniklo ze slova katepanát.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.