István Alapi

Narodil se v Salgótarjánu v severní části Maďarska, poté studoval i v Miskolci. Na kytaru hraje od svých deseti let, ale původně neplánoval se hudbou živit. V roce 1987.

Nejprve hrál při škole v klasických klukovských kapelách, prvního většího úspěchu dosáhl roku 1983, kdy vyhrál místní soutěž kytaristů. O dva roky později už hrál ve skupině, nazvané Moho Sapiens.

Koncem roku 1987 se setkal s Attilou Patakym z nově obnovené skupiny Edda Művek a vzhledem k tomu že kapela momentálně neměla stálého kytaristu, následujícího roku ho Pataky přijal už na trvalý post sólového kytaristy. 

Po necelých čtyřech letech v Eddě se rozhodl zkusit štěstí za oceánem a roku 1991 odešel do Kanady, kde založil skupinu XL Sisters.

Na jeho místo nastoupil mladý talentovaný kytarista Péter Kun, který ale již o dva roky později umírá při nehodě na motocyklu poblíž Balatonu. Pataky ho poté zkontaktoval a přemluvil k návratu; na podzim 1993 se Alapi vrací do Maďarska a od té doby již hraje s Eddou nepřetržitě.

V roce 1996 vydal mimo Eddu své první sólové album, nazvané Belső világ, a o čtyři roky později následovalo druhé pod názvem István. Mezi lety 2001–2005 také hrál ve skupině Keresztes Ildikó Band.

Roku 2007 obdržel v rodném Salgótarjánu cenu Pro Arte za přínos hudbě.

Kromě rocku se Alapi věnuje i dalším hudebním stylům - jedním z jeho nejoblíbenějších je jazz, což je patrné na jeho třetím sólovém albu niXfactor z roku 2011. Nahrál jej se známými maďarskými muzikanty (např. houslistou Zoltánem Lantosem) a o rok později deska získala prestižní cenu Fonogram za nejlepší jazzové album roku.

Své zatím poslední album vydal v roce 2013 a je opět spíše jazzového ladění. Podíleli se na něm stejní muzikanti jako na předešlém a i tentokrát album dosáhlo komerčního úspěchu. Mimo sólové dráhy ale Alapi stále hraje a skládá hudbu pro Eddu Művek, kde zůstává hlavním sólovým kytaristou.