Islandská státní církev

Islandská státní církev (islandsky Íslenska þjóðkirkjan) je luteránská církev na Islandu. Úřad biskupa od roku 2012 zastává Agnes M. Sigurðardóttir, první žena v této funkci. V roce 2016 měla církev 237 938 členů, tj. zhruba 65 % všech Islanďanů.[1] Je členem Světové luterské federace.

Islandská státní církev
Interiér katedrály v Reykjavíku
SídloReykjavík, Island
Oficiální webkirkjan.is
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Po christianizaci Islandu kolem roku 1000 obě zdejší biskupství Skálholt (od roku 1056) a Hólar (od 1106) náležela nejprve k arcibiskupství v Brémách, od roku 1104 arcibiskupství Lund a posléze arcibiskupství Trondheim. Během reformace se biskupství odvrátila od Říma a a přijala luteránství. Už roku 1536 prosadil Kristián III. pro Dánsko, Norsko a Faerské ostrovy luteránské učení. Roku 1800 bylo biskupství Hólar zrušeno a biskupství ze Skálholtu přeneseno do Reykjavíku. Prvním biskupem celého Islandu se stal Geir Vídalín. Ústava z roku 1874 zaručovala na Islandu plnou náboženskou svobodu, ovšem jako státní církev určila luteránskou církev. V letech 1929–1986 byl v Reykjavíku postaven největší islandský kostel Hallgrímskirkja. Kněžské svěcení žen je možné od roku 1947. V roce 2012 se představitelkou církve stala první žena – Agnes M. Sigurðardóttir.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Isländische Staatskirche na německé Wikipedii.

  1. (islandsky) Islandský statistický úřad

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.