Isaak Babel

Isaak Emmanuelovič Babel (Исаак Эммануилович Бабель, 1. červencejul./ 13. července 1894greg., Oděsa27. ledna 1940, věznice Butyrka, Moskva)[1] byl ruský spisovatel a dramatik. Spolupracoval s novinami a filmem a napsal řadu scénářů.

Isaak Babel
Narození13. července 1894
Oděsa
Úmrtí27. ledna 1940 (ve věku 45 let)
Věznice Butyrka
Příčina úmrtístřelná rána
Místo pohřbeníDonský hřbitov
Povolánípřekladatel, novinář, scenárista, dramatik, spisovatel, prozaik, redaktor, válečný zpravodaj, voják a filmový režisér
NárodnostJewish people of Ukraine
Alma materKyjevská národní ekonomická univerzita Vadyma Hetmana
Žánrpróza, povídka, črta a divadelní hra
Významná dílaRudá jízda
Manžel(ka)Antonina Pirožková
Podpis
multimediální obsah na Commons
galerie na Commons
citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Pocházel z rodiny malého židovského obchodníka.[1] Začátek 20. století byl dobou nepokojů ve společnosti a masového odchodu Židů z Ruské říše. Sám Babel přežil pogrom v roce 1905 (ukryla ho křesťanská rodina). Avšak jeho dědeček Šojl byl jedním z 300 zavražděných Židů.

Aby byl přijat do přípravné třídy oděské Obchodní akademie Nikolaje I., Babel musel přesáhnout kvótu na židovské studenty. Avšak nehledě na výborné známky, které ho opravňovaly ke studiu, místo v akademii získal jiný chlapec, jehož rodiče podplatili vedení školy. Za rok, kdy se Babel učil doma, prošel program dvou tříd akademie. Kromě tradičních disciplín studoval talmud a zabýval se hudbou. Po neúspěšné snaze o přijetí na oděskou univerzitu začal navštěvovat kyjevskou vysokou školu. Zde se také seznámil se svou budoucí ženou Jevgenií Gronfejnovou.

Plynně hovořil jidiš, rusky a francouzsky. Svá první díla psal Babel francouzsky, ale tato se nezachovala. První povídky v ruštině Babel publikoval v časopise „Letopis“ (Летопись). Poté, na radu M. Gorkého, „šel mezi lid“ a vystřídal několik profesí.[1]

V prosinci roku 1917 začal pracovat ve „zvláštní komisi“, čemuž se jeho známí dlouho podivovali. V roce 1920 byl bojovníkem a politickým pracovníkem 1. jízdní armády maršála Buďonného. V roce 1924 v časopisech „Ljef“ (Леф) a „Rudá novina“ (Красная новь) publikoval řadu svých povídek, které později vytvořily cykly „Rudá jízda“ a „Oděské povídky“.[1]

V „Oděských povídkách“ Babel líčí život židovských zločinců na počátku 20. století, především zlodějů, lupičů, ale také řemeslníků a drobných obchodníků.

V roce 1928 Babel uveřejnil divadelní hru „Západ Slunce“, v roce 1935 hru „Marija“.

Na základě křivého obvinění byl v roce 1939 v rámci stalinských čistek zatčen a po zmanipulovaném procesu zastřelen. V roce 1954 byl rehabilitován.[1]

Dílo

Pro jeho tvorbu je charakteristická jistá nesourodost, postrádá jednotící prvek a princip. Babel se totiž snažil zprostředkovat autentický materiál, do kterého nechtěl kompozičně zasahovat. Jeho hrdinové jsou pravdiví, reální.

Povídkové soubory

Divadelní hry

Odkazy

Reference

  1. Кольцова, Н. З. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2020-01-14]. Heslo БА́БЕЛЬ. Dostupné online. (rusky)

Literatura

  • Jaroslav Žák: heslo Babel, Isaak, Emmanuelovič, in: Slovník spisovatelů, Sovětský svaz, svazek I (A-K), Praha : Odeon, 1978, s. 177;

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.