Irmfried Eberl

Irmfried Eberl (8. září 1910 Bregenz, Rakousko-Uhersko16. únor 1948 Ulm, Německo) byl rakouský psychiatr a Obersturmführer Waffen-SS za druhé světové války. Byl lékařským ředitelem v ústavech pro eutanazii v Braniborsku a v Bernburgu. Pomáhal zakládat vyhlazovací tábor Treblinka a byl jeho druhým velitelem. Po skončení války byl v lednu 1948 zatčen a předán do rukou spravedlnosti. Aby nedošlo k procesu, Eberl se následující měsíc oběsil.

Irmfried Eberl
Narození8. září 1910
Bregenz
Úmrtí16. února 1948 (ve věku 37 let)
Ulm
Příčina úmrtíoběšení
Alma materUniverzita Innsbruck
Povolánílékař a psychiatr
Politická stranaNárodně socialistická německá dělnická strana
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kariéra

V roce 1933 vystudoval lékařskou fakultu v Innsbrucku a o rok později získal doktorát. V roce 1935 působil jako asistent lékařů. Ještě jako student medicíny dne 8. prosince 1931 vstoupil do NSDAP. Byl pevným zastáncem masového vraždění lidí s duševními poruchami. Velmi ochotně se proto přihlásil do nacistického programu eutanazie s krycím názvem Akce T4. Ve svých 29 letech se stal lékařským ředitelem ve středisku Brandenburg a v roce 1941 v téže funkci nastoupil do stejného zařízení v Bernburgu. Přestože nebylo oficiálně nařízeno, aby se psychiatři vraždění lidí s duševními poruchami účastnili, Eberl se sám tohoto procesu dobrovolně účastnil a to ve všech fázích, tedy od plánování, vraždění až po odůvodnění. Později toto využil při masovém vraždění Židů a dalších nežádoucích osob. Po protestech německé veřejnosti proti programu T4 (stalo se tak jedinkrát za válku, kdy Hitler dal na projev veřejnosti), který musel oficiálně skončit, se ocitl bez práce. Tato situace však netrvala dlouho a nacistické vedení se rozhodlo personál, který vykonával Akci T4, použít v Polsku.

Nejprve byl převelen do vyhlazovacího tábora Chełmno na krátkou instruktáž. Dne 11. července 1942 byl převelen do vyhlazovacího tábora Treblinka, která byla součástí Operace Reinhard, vyhlazení polských Židů. V Treblince se chopil velení se vší vervou a nechával posílat tolik transportů, že je nebylo možné v táboře zpracovávat. Kapacita tábora nestačila a těla mrtvých lidí v horkém létě zapáchala. Personál tuto situaci nebyl schopen řešit a stále přicházející transporty musely někdy i dny čekat na odbavení, které mnoho lidí ve vagónech stálo život, protože nebylo možné v letních vedrech bez vody a jídla přežít. V táboře se také tvořily obrovské hromady šatů, kufrů, cenností a jiných věcí po zavražděných.

Jeho cílem bylo zabít vyšší počet lidí, než jiné tábory, které byly do akce Reinhard začleněny. Na strašnou situaci poukázali ostatní důstojníci v táboře a po kontrole vyšších velitelů SS (Odilo Globocnika a Christiana Wirtha) byl Eberl 26. srpna 1942 okamžitě zbaven funkce velitele Treblinky. Na jeho místo byl dosazen Franz Stangl, který musel dát věci do pořádku. Eberl byl dále zbaven jakékoliv jiné práce v této operaci, protože bylo shledáno, že není schopen pořádně a efektivně zabíjet lidi a skrýt toto zabíjení před okolními obyvateli. Zápach z rozkládajících se těl byl cítit i na 10 km daleko, což vyvolalo mezi místními obyvateli velikou obavu o jejich život a bylo jasné, co se kousek od jejich domovů děje. Eberl byl dále obviněn z kradení majetku po zavražděných, které výslovně zakázal Heinrich Himmler. Vše mělo být odesíláno do Berlína. Eberl byl následně poslán zpět do centra Bernburg. V roce 1944 nastoupil do wehrmachtu a zde strávil zbytek války. Po skončení války provozoval svou lékařskou praxi ve městě Blaubeuren. V lednu roku 1948 byl zatčen a měsíc po zatčení spáchal sebevraždu, aby nemusel vypovídat o zvěrstvech, kterých byl účastníkem.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.