Irena Bernášková
Irena „Inka“ Bernášková (7. únor 1904 Praha[3] – 26. srpen 1942 Berlín[4]) byla česká novinářka a odbojářka, která za druhé světové války položila svůj život v boji proti německé okupaci.
Irena Bernášková | |
---|---|
jako Vlasta Nováková na falešné legitimaci[1] | |
Rodné jméno | Irena Preissigová |
Jiná jména | Vlasta Nováková[1] |
Narození | 7. února 1904 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 26. srpna 1942 (ve věku 38 let) Berlín Německá říše |
Příčina úmrtí | sťata gilotinou |
Národnost | česká |
Povolání | novinářka a spisovatelka |
Známá jako | novinářka odbojářka |
Ocenění | Medaile Za hrdinství (i. m.) |
Choť | Eduard Bernášek [2] |
Rodiče | Vojtěch Preissig otec Irena Preissigová [2] matka |
Příbuzní | Vojtěška Šíchová (roz. Preissigová) sestra [2] Yvona Bydžovská (roz. Preissigová) sestra [2] |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dětství a mládí
Narodila se v Praze jako prostřední ze tří dcer grafika a malíře Vojtěcha Preissiga. Ten s celou rodinou v době první světové války odešel do USA, kde Preissigovi žili v Bostonu. Do Československa se Irena vrátila se svými dvěma sestrami roku 1921. V roce 1925 se v Praze vdala za svého bratrance Eduarda Bernáška. Rodiče s tímto sňatkem nesouhlasili a otec s Irenou dokonce na čtyři roky přerušil veškeré kontakty.[5] Manželé se usadili ve vile na Spořilově. Při mobilizaci v období Mnichovské krize se Bernášková dobrovolně přihlásila jako sestra Červeného kříže a ošetřovala uprchlíky z obsazeného pohraničí.
V odboji
Po obsazení Československa německými vojsky nejdříve kolportovala letáky, brzy začala spolupracovat také se svým otcem na vydávání ilegálního časopisu V boj. Také převáděla ohrožené lidi na Slovensko. Ačkoliv po ní pátralo gestapo, dlouho unikala zatčení a dále pokračovala ve vydávání časopisu. Zatčena byla 21. září 1940 v pražské ulici Na Poříčí s falešnými doklady. Svou statečností při výsleších, kdy veškerou vinu vzala na sebe, zachránila řadu dalších spolupracovníků odboje. Přesto byla zatčena její nejbližší rodina – její manžel zemřel v koncentračním táboře Buchenwald, otec v koncentračním táboře v Dachau. Irena Bernášková pak byla berlínským lidovým soudem odsouzena k trestu smrti[5] a 26. srpna 1942 byla v Berlíně popravena gilotinou. Stala se tak první Češkou odsouzenou k trestu smrti lidovým soudním dvorem v Berlíně.[6][7]
Irena Bernášková byla vyznamenána roku 1998 prezidentem Václavem Havlem in memoriam medailí Za hrdinství.[8]
Pamětní deska V. Preissig a I. Bernášková
Pamětní deska je umístěna na domě na adrese: Jihovýchodní VIII 944/11, 141 00 Praha – Záběhlice. [p 1] [p 2] Za protektorátu se ulice jmenovala Südoststrasse VIII. [10] a bydlel zde Vojtěch Preissig. V jeho bytě se připravovala k vydání a od konce roku 1939 se zde i vydávala - od čísla 28 - „spořilovská“ varianta ilegálního časopisu V boj. [10] Deska sestává z centrálního horního nápisu: VOJTĚCH PREISSIG A JEHO DCERA IRENA „PANÍ INKA“. Pod ním se nachází reliéf dvou tváří z profilu; oba hledí směrem doprava. Blíže k pozorovateli je reliéf V. Preissiga, za ním v pozadí pak reliéf jeho dcery I. Bernáškové.
Podél levého svislého okraje reliéfu jsou uvedeny informace o Vojtěchu Preissigovi:
ČESKÝ MALÍŘ A GRAFIK
ÚČASTNÍK PRVÉHO I
DRUHÉHO REVOLUČNÍHO
ZÁPASU ZA SVOBODU
A ZAKLADATEL ČASOPISU
V BOJ
* 31. 7. 1873 VE SVĚTCI
† 11. 6. 1944 – UMUČEN
V DACHAU—pamětní deska [9]
Podél pravé svislé hrany centrálního reliéfu jsou údaje o jeho dceři Ireně Bernáškové:
BERNÁŠKOVÁ – PREISSIGOVÁ
REVOLUCIONÁŘKA DRUHÉHO
ODBOJE, HLAVNÍ JEHO
SPOLUPRACOVNICE
* 7. 2. 1904 V PRAZE
NA VINOHRADECH
† 26. 8. 1942 – POPRAVENA
V PLÖTZENSEE
U BERLÍNA—pamětní deska [9]
Odkazy
Poznámky
- GPS souřadnice: 50°02′28″ s. š., 14°28′59″ v. d..
- V centrální evidenci válečných hrobů je pamětní deska V. Preissiga a I. Bernáškové evidována pod označením „CZE-0004-20665“. [9]
Reference
- KOURA, Petr. Podplukovník Josef Balabán : život a smrt velitele legendární odbojové skupiny Tři králové. Praha: Rybka, 2003. 309 s. ISBN 80-86182-72-X.
- JEDLIČKOVÁ, Blanka. Ženy okolo ilegálního časopisu "V boj" 1939 - 1942 [online]. Univerzita Pardubice, Fakulta filozofická: 2011 [cit. 2015-07-23]. S. 1 až 80. Bakalářská práce, akademický rok 2010/2011; formát PDF, celkem 128 stran. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-25.
- Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Ludmily na Královských Vinohradech v Praze
- Velezrádci a vyzvědači popraveni. Moravská orlice. 28. 8. 1942, s. 2. Dostupné online.
- MAHDAL, Marek. Inka Bernášková - statečná žena ze Spořilova [online]. Spořilovské noviny, 2005-09-27 [cit. 2015-07-23]. Dostupné online.
- ŠÍR, Vojtěch. První česká žena popravená nacisty. Fronta.cz [online]. 2021-08-01 [cit. 2021-09-12]. Dostupné online.
- HAMMER, Jan. Prala se s gestapáky, řvala na soudce. Odbojářku Bernáškovou sťali gilotinou. iDNES.cz [online]. 2021-04-02 [cit. 2021-05-01]. Dostupné online.
- Seznam vyznamenaných : Medaile za hrdinství [online]. [cit. 2015-07-23]. Dostupné online.
- KAREŠ, Josef. Pamětní deska Vojtěch Preissig a Irena Bernášková-Preissigová. Spořilov: www.vets.cz, 2011-05-18. Dostupné online.
- PADEVĚT, Jiří. Průvodce protektorátní Prahou: místa – události – lidé. 1. vyd. Praha: Academia, Archiv hlavního města Prahy, 2013. 804 s. ISBN 978-80-200-2256-1, ISBN 978-80-86852-53-9. Rejstřík osob: Vojtěch Preissig, s. 297, 444, 461, 486.
Literatura
- VRZALOVÁ, Jana. Zasnoubena se smrtí. 1. vyd. Brno: Jota, 2017. 333+36 s. ISBN 978-80-7565-186-0.
- Jana Vrzalová: Odbojářka, jež zemřela pod gilotinou. Lidové noviny. 11. 2. 2019, s. 20.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Irena Bernášková na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Irena Bernášková
- Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, rodina Vojtěcha Preissiga *1873
- (česky) Spořilovské noviny: Inka Bernášková - statečná žena ze Spořilova
- (česky) Info o TV dokumentu v České televizi