Informační systém o průměrném výdělku

Program statistických zjišťování stanoví vyhláška číslo 373/2017 Sb. Čtvrtletní šetření souvisí s nařízením Komise (ES) č. 1916/2000.[1]

V podnikatelské sféře probíhá šetření výběrově a se čtvrtletní periodou, ve sféře nepodnikatelské pololetně a je plošné. Výběrové šetření zahrnuje ekonomické subjekty do 249 zaměstnanců, plošné šetření subjekty, které mají 250 zaměstnanců a více. Výběr je údajně náhodný.[2][3]

Zdrojem dat pro nepodnikatelskou sféru je Informační systém o platech, údaje o subjektech se berou ze systému ARIS.[2]

Kromě mzdy nebo platu jsou sledovány i odměny, příplatky a náhrady. U pracovní doby je sledována její délka, přesčasy, pracovní neschopnost a dovolené. Přehledy jsou publikovány jak souhrnně, tak podle pracovních pozic. Takzvaná Regionální statistika ceny práce (RSCP)[4] doplňuje ISPV čísly z jednotlivých krajů ČR.

Výsledkem šetření ISPV jsou přehledy o

• struktuře mezd a platů,
• hodinovém výdělku,
• odpracované a neodpracované době.

Výsledky jsou publikovány na stránkách ISPV.[5] Šetření ISPV se liší od mzdové statistiky Českého statistického úřadu.[6]

Zpracovatelem ISPV je firma TREXIMA, spol. s .r.o.[3]

Součástí ISPV je i takzvané Metodické centrum pro klasifikaci zaměstnání, které poskytuje kopii statistického číselníku CZ-ISCO.

ISPV patrně plní nějakou povinnost České republiky vůči EU. Výsledky šetření mohou být i jedním z

• podkladů pro valorizaci důchodů, stanovení inflace nebo úpravu platů státních zaměstnanců,
• argumentů při kolektivním vyjednávání,
• argumentů při žádosti o zvýšení mzdy atd.[7]

Kritici poukazují na fakt, že metodika ISVS v roce 2018 stále spoléhá na systém ARIS, který byl nahrazen systémem IISSP již v roce 2010. Dále není jasné, proč MPSV tolik let provozuje statistické šetření velmi podobné mzdové statistice Českého statistického úřadu, tedy proč dvě různé státní instituce dělají stejnou práci.