Induktance

Induktance je důsledkem přeměny energie proudového pole na energii magnetického pole. Induktance není důsledkem změny elektrické energie v součástce na tepelnou energii (tak jako elektrický odpor).
Velikost induktance závisí přímo úměrně na indukčnosti a na úhlové frekvenci střídavého proudu.

V obvodech stejnosměrného proudu se induktance projevuje pouze u přechodových dějů.

Značka: X_L

Jednotka SI: ohm, značka Ω

Další jednotky: stejné jako pro elektrický odpor

Výpočet modulu: ${\displaystyle \ X_{L}=\ {L\cdot \omega }}$ , kde L je indukčnost - jednotka Henry, značka H,[1] ω je úhlová frekvence, jednotka s⁻¹

Protože ${\displaystyle \ \omega =\ {2\pi f}}$, proto${\displaystyle \ X_{L}=\ {2\cdot \pi \cdot f\cdot L}}$, kde π je Ludolfovo číslo (Archimedova konstanta) ~ 3,14; f je frekvence v jednotkách Hz; L je indukčnost - jednotka Henry, značka H.[1]

Výpočet hodnoty: ${\displaystyle Z_{L}=j\cdot X_{L}=j\cdot \omega \cdot L}$

V RL obvodech induktance způsobuje fázový posuv mezi proudem a napětím. Proud procházející obvodem se zpožďuje za napětím.

Kromě induktance se v RLC obvodech objevuje také kapacitance.

Induktanci lze využít při oddělování vysokofrekvenční a nízkofrekvenční složky střídavého proudu. Složka s nižší frekvencí prochází dobře, složka s vyšší frekvencí prochází špatně.

Terminologická poznámka:

Vzhledem k tomu, že hrozí záměna s anglickými termíny "inductance" (= indukčnost) a "capacitance" (= kapacita), je lépe používat termínů induktivní a kapacitní reaktance. Také platná norma ČSN ISO 31-5 Veličiny a jednotky: Elektřina a magnetismus již uvádí pouze termíny kapacitní a induktivní reaktance, z tohoto hlediska lze proto termíny kapacitance a induktance považovat za zastaralé.