Inden

Inden je cyklický uhlovodík se sumárním vzorcem C9H8. Tato kapalina je obvykle bezbarvá, ovšem některé vzorky mohou mít světle žluté zabarvení. Hlavním způsobem využití indenu je výroba inden/kumaronových termoplastických pryskyřic.

Inden

Strukturní vzorec

Model molekuly

Obecné
Systematický název Bicyklo[4.3.0]nona-1,3,5,7-tetraen
Ostatní názvy indonaften
Anglický název Indene
Německý název Inden
Sumární vzorec C9H8
Vzhled bezbarvá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS 95-13-6
PubChem 7219
ChEBI 41921
SMILES c1ccc2c(c1)CC=C2
InChI 1S/C9H8/c1-2-5-9-7-3-6-8(9)4-1/h1-6H,7H2
Vlastnosti
Molární hmotnost 116,160 g/mol
Teplota tání −1,8 °C (271,4 K)
Teplota varu 181,6 °C (454,8 K)
Hustota 0,997 g/cm3
Disociační konstanta pKa 20,1 (v DMSO)
Rozpustnost ve vodě nerozpustný
Měrná magnetická susceptibilita 6,96×105 μm3/g
Bezpečnost

GHS02

GHS08
[1]
Nebezpečí[1]
Teplota vzplanutí 78,3 °C (351,4 K)
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Výskyt a izolace

Inden se přirozeně vyskytuje ve frakcích černouhelného dehtu vroucích při teplotě 175–185 °C. Lze jej získat zahříváním těchto frakcí se sodíkem za vysrážení pevného produktu. Tento postup využívá slabé kyselosti indenu, která se projeví deprotonací sodíkem za vzniku indenylového derivátu, jenž se přemění na inden parní destilací.[2]

Reaktivita

Inden se snadno polymerizuje. Oxidací této látky dichromany vzniká kyselina homoftalová (o-karboxyfenyloctová). Inden kondenzuje s diethyloxalátem za přítomnosti ethoxidu sodného na inden-oxalátový ester a s aldehydy a ketony tvoří za přítomnosti zásady benzofulveny. Reakcí indenu s organolithnými sloučeninami vznikají indenyllithné sloučeniny:

C9H8 + RLi → LiC9H7 + RH

Indenyl je ligand v organokovové chemii, který vytváří řadu komplexů s přechodnými kovy.

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Indene na anglické Wikipedii.

  1. Indene. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-24]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Gerd Collin, Rolf Mildenberg, Mechthild Zander, Hartmut Höke, William McKillip, Werner Freitag, Wolfgang Imöhl “Resins, Synthetic” Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry Wiley-VCH, Weinheim, 2000.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.