Ilse Heylenová
Ilse Heylenová nebo Ilse Heylen, (* 21. března 1977 Wilrijk, Belgie) je bývalá belgická zápasnice – judistka vlámské národnosti, držitelka bronzové olympijské medaile z roku 2004.
Ilse Heylenová | |
---|---|
Narození | 21. března 1977 (45 let) Wilrijk |
Povolání | judistka |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Judo na LOH | ||
bronz | LOH 2004 | pololehká váha |
Mistrovství Evropy v judu | ||
zlato | ME 2005 | pololehká váha |
stříbro | ME 2004 | pololehká váha |
bronz | ME 2006 | pololehká váha |
bronz | ME 2007 | pololehká váha |
bronz | ME 2009 | pololehká váha |
bronz | ME 2010 | pololehká váha |
Sportovní kariéra
Jako sedmiletá začínala s gymnastikou a judem. Na judo se zaměřila ve 12 letech. Během juniorských let zažila zlatou éru belgického ženského juda, které prakticky nemělo v druhé polovině devadesátých let v Evropě konkurenci. Do seniorské reprezentace se propracovávala složitě. Změna nastala v roce 2002, kdy přešla do vyšší pololehké váhy. V roce 2004 se v této váze kvalifikovala na olympijské hry v Athénách, kde nestačila pouze na favoritku Kubánku Amarilis Savónovoua získala bronzovou olympijskou medaili. Na olympijskou medaili navázala v dalších letech evropskými medailemi. Na olympijské hry v Pekingu se opět připravila velmi dobře. Ve čtvrtfinále svedla krásnou taktickou bitvu s Japonkou Misato Nakamuraovou a prohrála minimální rozdílem na koku. V opravách se jí nedařilo a obsadilo 7. místo. V roce 2012 se v 35 letech potřetí kvalifikovala na olympijské hry v Londýně. Ve druhém kole dokázala ubránit favorizovanou Rumunku Andreeu Chițuová a dostala se až do bojů o medaile. V soubojích o medaile ji však došly síly a obsadila 5. místo. Blízkost druhé olympijské medaile jí motivovala u vrcholového juda vydržet další čtyři roky. V roce 2016 se pohybovala na hraně přímé kvalifikace na olympijské hry v Riu. V březnu na světovém poháru v marocké Casablance se stala nejstarší známkou vítězkou světového poháru (38 let 357 dní). Po skončení olympijské kvalifikace v červnu jí však body k přímé kvalifikaci nestačily a kontinentální kvóta jí utekla o jeden bod. Vzápětí oznámila v 39 letech konec sportovní kariéry. Začátkem srpna, dva dny před startem judistických soutěží na olympijských hrách jí překvapila udělená divoká karta od Mezinárodní judistické federace. Divokou kartu však odmítla z důvodu nepřipravenosti, dle vlastních slov nebylo v jejich silách po více než měsíční pauze důstojné reprezentování na olympijských hrách.[1]
Vítězství
- 1997 - 1x světový pohár (Bazilej)
- 1999 - 1x světový pohár (Varšava)
- 2000 - 1x světový pohár (Praha)
- 2001 - 1x světový pohár (Sofia)
- 2003 - 1x světový pohár (Praha)
- 2004 - 2x světový pohár (Moskva, Sofia)
- 2005 - 1x světový pohár (Sofia)
- 2007 - 1x světový pohár (Moskva)
- 2009 - 1x světový pohár (Birmingham)
- 2011 - 3x světový pohár (Oberwart, Purto La Cruz, San Salvador)
- 2013 - 2x světový pohár (Almaty, Taškent)
- 2014 - 1x světový pohár (Santiago)
- 2016 - 1x světový pohár (Casablanca)
Výsledky
Turnaj | 1998 | 1999 | 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 32 | 33 | 34 | 35 | 36 | 37 | 38 | 39 | |
superlehká váha | pololehká váha | ||||||||||||||||||
Olympijské hry | — | 3. | 7. | 5. | — | ||||||||||||||
Mistrovství světa | — | — | — | úč. | úč. | úč. | — | úč. | úč. | úč. | úč. | ||||||||
Mistrovství Evropy | 7. | — | — | — | 5. | — | 2. | 1. | 3. | 3. | 7. | 3. | 3. | 7. | úč. | — | — | úč. | úč. |
Akademické MS | 2. |
Reference
- Archivovaná kopie. sporza.be [online]. [cit. 2016-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-06.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ilse Heylenová na Wikimedia Commons
- Ilse Heylenová v databázi Olympedia (anglicky)
- Výsledky a novinky Ilse Heylenová na judoinside.com
- Výsledky a novinky Ilse Heylenová na judobase.org