Ignaz Kuranda

Ignaz Kuranda (1. května 1811 Praha3. dubna 1884 Vídeň[1])[2] ,byl rakouský spisovatel, novinář a politik židovského původu a německé národnosti z Čech, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Ignaz Kuranda
Ignaz Kuranda r. 1861
Poslanec Frankfurtského parlamentu
Ve funkci:
1848  1848
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1861  1865
Ve funkci:
1867  1884
Poslanec Dolnorak. zemského sněmu
Ve funkci:
1861  ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíÚstavní strana
(Klub liberálů – staroněmci)

Narození1. května 1811
Praha
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí3. dubna 1884 (ve věku 72 let)
Vídeň
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníStarý židovský hřbitov ve Vídni
DětiFelix Kuranda
Kamill Kuranda
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Narodil se v Praze v židovské rodině. Vzdělání získal samostudiem. Od roku 1834 žíl ve Vídni, kde se zapojil do veřejného, literárního a později i politického života. Napsal na motivy Schillerova díla Warbeck divadelní hru, která měla úspěch po celé střední Evropě a která obsahovala motivy svobody a míru. V roce 1835 mu na pokračování začala v deníku Bohemia vycházet literární prvotina Der zwölfte Februar. Od roku 1837 působil v redakci listu Telegraph, kam psal divadelní recenze. V denním tisku publikoval četné kratší stati a fejetony, zaměřené často na pozorování života ve Vídni. V roce 1838 podnikl delší cestu po Německu, Francii a Belgii. V Bruselu měl několik přednášek na téma německé literatury. Roku 1841 založil list Die Grenzboten, který pak vycházel v letech 1842–1848 pod jeho redakcí v Lipsku. Sbíral holandské umění 17. století.[2][3]

Během revolučního roku 1848 se zapojil do politického dění. Již v březnu 1848 podepsal společné prohlášení českých a německých spisovatelů v Praze z 21. března 1848, ve kterém se osobnosti uměleckého a veřejného života přihlásily k národnostní toleranci a společnému postupu.[4] V dubnu 1848 se trvale vrátil do Rakouska a ihned byl za město Teplice zvolen do celoněmeckého Frankfurtského parlamentu. Už v září 1848 se ale z Frankfurtu vrátil do Rakouska a ve Vídni založil politický deník Ostdeutsche Post, který zde vycházel pod jeho vedením až do července 1866.[2][3]

Po obnovení ústavní vlády se opět zapojil do politiky. Zasedal ve Vídeňské obecní radě. Od března 1861 byl poslancem Dolnorakouského zemského sněmu.[2][3] Zemský sněm ho roku 1861 delegoval i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za Dolní Rakousy (kurie městská, obvod Vídeň).[5] V červnu 1861 se na Říšské radě utkal řečnicky s předákem českých poslanců Františkem Ladislavem Riegerem.[6] K roku 1861 se uvádí jako redaktor a vlastník listu Ostdeutschen Post, bytem ve Vídni.[7] Opětovně byl zemským sněmem do Říšské rady za týž obvod delegován i roku 1867, 1870 a 1871. Uspěl i v prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873, za kurii městskou, obvod Vídeň, I. okres. Za týž obvod obhájil poslanecké křeslo i ve volbách do Říšské rady roku 1879 a poslancem byl až do své smrti roku 1884.[5] V Říšské radě patřil po roce 1861 k takzvané velkorakouské frakci.[3]

Profiloval se jako německý liberál (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik). V letech 1864–1865 kritizoval coby předák rakouskoněmeckých liberálů vládní politiku vůči Prusku. Obával se ohrožení velmocenského postavení monarchie.[8] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů (Club der Liberalen).[9]

Roku 1872 se stal předsedou židovské náboženské obce ve Vídni.[2]

Jeho synem byl bankovní odborník Felix Kuranda (1852–1917), další syn Kamill Kuranda (1851–1919) byl rovněž aktivní v politice.[2]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu
  2. Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 4. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Kuranda, Ignaz (1811-1884), Journalist, Schriftsteller und Politiker, s. 363. (německy)
  3. Reichsraths-Almanach für die Session 1867. Vídeň: K.k. Hof- und Univ.-Buchhandlung Wien, 1867. Dostupné online. Kapitola Kuranda (Ignaz), s. 118. (německy)
  4. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 32. (česky)
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 171. (česky)
  7. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0001&page=129&size=45
  8. Urban, Otto: Česká společnost 1848-1918. Praha: Svoboda, 1982. S. 185. (česky)
  9. Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.