IMAM Ro.37
IMAM Ro.37 byl italský dvoumístný, jednomotorový, dvouplošný, průzkumný letoun používaný před a během druhé světové války.
IMAM Ro.37 | |
---|---|
IMAM Ro.37 | |
Určení | Průzkumný letoun |
Výrobce | IMAM |
První let | 1934 |
Uživatel | Regia Aeronautica Aviazione Legionaria |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Vznik a Vývoj
Prototyp vyvinula společnost Società Anonima Industrie Aeronautiche Romeo později přejmenována na Industrie Mecchaniche e Aeronautiche Meridionali v Neapoli. První let proběhl v roce 1934. Následovala sériová výroba a stroj byl, díky svým dobrým letovým vlastnostem a robustnosti, ihned nasazen jako stíhací a hlavně pozorovací letoun. Současně s Ro.37 vznikla i verze Ro.37bis, u které byl řadový motor nahrazen hvězdicovým. Obě verze pak byly využívány Italským královským letectvem k pozemnímu průzkumu a zejména se osvědčili na polních letištích v obtížném terénu.
Popis konstrukce
Konstrukce letounu byla celokovová z ocelových trubek a duralu. Potah byl z větší části plátěný a částečně duralový.
Verze Ro.37 měla řadový vodou chlazený dvanáctiválec Fiat A.30RAbis o výkonu 441 kW (600 k), vrtule byla dvoulistá kovová. Model Ro.37bis poháněl hvězdicový devítiválce Piaggio P.IX.R.C.40 o 560 k nebo Piaggio P.XR o 700 k, vrtule pak byla také kovová, trojlistá.
Obě verze byly vybaveny dvěma pevnými kulomety Breda-SAFAT ráže 12,7 mm a jedním pohyblivým stejné ráže. Pod střed spodního křídla se mohlo zavěsit dvanáct pum po 12 nebo 15 kg.
Nasazení
Poprvé byly letouny bojově nasazeny ve Španělské občanské válce na straně nacionalistů. V letech 1936 až 1938 byly dodány letectvu Maďarska, Afghánistánu, Ekvádoru a Uruguaye. V době vstupu Itálie do války měla Regia Aeronautica v provozu asi 100 letounů. Byly součástí 64, 67 a 73 Gruppa Osservazione Aerea v severní Africe a 5, 63, 70 a 72 pozorovací skupiny na Balkáně. Operovaly v Italské Východní Africe ve 110. Squadriglii a ve 124 Squadriglii na Sardinii.
Postupně byly letouny nahrazovány modernějšími typy letadel. V červenci 1943, v době kapitulace Itálie nebyl již ve službě ani jeden z těchto letounů.
Specifikace
Údaje dle[1] Data vpředu pro Ro.37 s motory Fiat A.30RAbis, data za lomítkem pro Ro.37bis s motory Piaggio P.IX.R.C.40 a data v závorkách pro Ro.37bis poháněné motory Piaggio P.XR.
Technické údaje
- Rozpětí: 11,08 m / 11,08 m
- Délka: 8,62 m / 8,56 m
- Výška: 2,96 m / 3,15 m
- Nosná plocha: 31,40 m² / 31.40 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 1563 kg / 2040 kg (2020 Kg)
- Vzletová hmotnost: 2395 kg / 2425 kg pro (2405 Kg)
Výkony
- Maximální rychlost: 325 km/h / 330 km/h (320 km/h)
- Cestovní rychlost v 5000 m: 260 km/h / 250 km/h
- Přistávací rychlost: 108 km/h
- Výstup:
- do 2000 m: 3,75 min /4,2 min (3,7 min)
- do 3000 m: 9,12 min /9,5 min
- do 6000 m: 17,5 min /16,5 min (20 min)
- Dostup: 6700 m / 7200 m (6300 m)
- Dolet: 1650 km / 1500 km
Výzbroj
- 2x pevný kulomet Breda-SAFAT ráže 12,7 mm
- 1x pohyblivý kulomet Breda-SAFAT ráže 12,7 mm
Odkazy
Reference
- Němeček, Václav. IMAM Ro.37 a Ro.37bis. Letectví a kosmonautika. 1971, roč. XLVII., čís. 12, s. 32.
Literatura
- NĚMEČEK, Václav. IMAM Ro.37 a Ro.37bis. Letectví a kosmonautika. 1971, roč. XLVII, čís. 12, s. 32.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu IMAM Ro.37 Lince na Wikimedia Commons
- IMAM Ro.37 na valka.cz
- IMAM Ro.37bis na valka.cz