Afghánské království

Království Afghánistánu (paštunsky د افغانستان واکمنان‎, Dǝ Afganistan wākmanān; persky پادشاهي افغانستان‎, Pādešāhī-ye Afganistan) byla konstituční monarchie v jižní a střední Asii, založená v roce 1926 jako nástupnický stát po emirátu Afghánistán. Království vyhlásil Amanullah Khan sedm let po svém nástupu na trůn.[1]

Afghánské království
د افغانستان واکمنان
پادشاهي افغانستان (persky)
←  1926–1973  →

vlajka
znak
Hymna: Melí Sorúd (1926–1943),
Šâhe Ğažur o Mehrabane Ma (1943–1973)
geografie

Afghánistán
rozloha:
647 500 km² (v roce 1973)
nejvyšší bod:
obyvatelstvo
počet obyvatel:
11 966 400 (v roce 1973)
státní útvar
vznik:
zánik:
státní útvary a území
předcházející:
Afghánský emirát
 následující:
Afghánská republika

Zeměpis

Afghánské království ohraničoval Írán na západě, Sovětský svaz na severu, Čína na východě a Pákistán na jihu. Jednalo se o hornatou a převážně suchou zemi o rozloze 652 000 kilometrů čtverečních. Podivný tvar a hranice byly výsledkem toho, že se Afghánistán stal nárazníkem mezi Ruskem a Británií. Vachánský koridor je dobrým příkladem vyrovnávací nárazníkové části země. Sníh byl ve většině oblastí v zimě běžný a srážky byly malé.[2]

Demografie

Zemi obývaly různé etnické skupiny, jako Paštunové, Tádžikové, Hazarové, Uzbekové a mnoho dalších. Většina Afghánců byla muslimská, přibližně 99 % populace. Asi 80–85 % muslimské populace byli sunnité, ostatní byli šíité. Oficiálními jazyky národa byla afghánská perština a paštština. Mnoho Afghánců bylo dvojjazyčných a dokázalo mezi sebou mluvit oběma jazyky.[3][4]

Ekonomika

Stejně jako minulý i současný Afghánistán se ekonomicky velmi spoléhal na zemědělství a těžbu. Spojené státy americké i Sovětský svaz investovaly do afghánské ekonomiky, aby získaly vliv v zemi v průběhu studené války. Například program Four Point Program (Čtyřbodový program) v roce 1951, kdy Afghánistán a Spojené státy podepsaly v Kábulu dohodu o pomoci při hospodářském rozvoji země a o výstavbě 100 km plynovodu z Termezu do Mazáre Šeríf, který postavili sovětští technici. Jeho stavba začala v roce 1954. Afghánistán obdržel od banky Spojených států půjčku 18 500 000 amerických dolarů, aby mohl v USA nakoupit materiál na stavbu, vybavení a služby pro vývojový projekt v údolí řeky Hilmand. Země měla ložiska mastku, slídy, stříbra, olova, berylu, chromitu, mědi, lapisu lazuli a železné rudy.[5]

Armáda
MiG-17 a bombardéry Il-28 královského afghánského letectva v roce 1959.

Bratranec krále Zahira Šáha, Mohammed Daoud Khan, podepsal v roce 1956 s Československou republikou dohodu o obchodu se zbraněmi ve výši 3 milionů dolarů a se Sovětským svazem za 32,5 milionů. Dohoda dala afghánské armádě dovezené tanky T-34 a stíhačky MiG-17. Čtvrtina až třetina všech afghánských důstojníků se v roce 1973 školila v Sovětském svazu.[6]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kingdom of Afghanistan na anglické Wikipedii.

  1. Afghanistan - History, Map, Flag, Capital, Population, & Languages. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
  2. TATE, George Passman. The kingdom of Afghanistan: a historical sketch. Bombay: Times of India, 1911. Dostupné online.
  3. Afghanistan - The arts and cultural institutions. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
  4. YARSHATER, Ehsan. Encyclopaedia Iranica. Kalifornská univerzita: Routledge & Kegan Paul 672 s. ISBN 9781934283080. (anglicky)
  5. Afghanistan - Demographic trends. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-10-24]. Dostupné online. (anglicky)
  6. RIEDEL, Bruce. What We Won: America's Secret War in Afghanistan, 1979–89. Washington, D.C.: Brookings Institution Press, 2014. Dostupné online. Kapitola The Afghan communists.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.