Hyperprolaktinémie

Hyperprolaktinémie je zvýšená hladina hormonu prolaktinu v krvi.

Symptomy

Často se projeví neplodností, absencí menstruace u žen, zánětem prsu (mimo období kojení) nebo mastodynijí. Dále způsobuje velmi nespecifické příznaky jako zvýšení tělesné váhy, zhoršení metabolismu glukózy, popřípadě retenci vody.

Mírná hyperprolaktinemie je nejčastěji bez viditelných symptomů.

Hladina hormonu v krvi

Protože je množství hormonu v krvi obvykle velmi malé, udává se jeho výše v počtu mezinárodních jednotek (international units – IU). Zvýšená hodnota znamená u žen vyšší množství hormonu než 500–800 tisícin IU v jednom litru krve. U mužů je hranice o dost nižší, 200–500 tisícin IU/l.

Široké hraniční rozmezí je jen orientační a ve skutečnosti při každém měření závisí na použité metodě zjišťování koncentrace hormonu v krvi. Výskyt zvýšené hladiny prolaktinu je stejně častý u žen i u mužů. U mužů však bývá méně často zjištěn pro později se vyskytující příznaky choroby. Zvýšená hladina prolaktinu je na vině přibližně u čtyř procent neplodných mužů. U žen se zástavou menstruace, která neodpovídá věku (tj. nejedná se o přechod), se zvýšená hladina tohoto hormonu vyskytuje v 10–20 % případů.

Příčiny zvýšené hladiny prolaktinu v krvi

Přirozené zvýšení

Zvýšená hladina prolaktinu navozená léky a léčivými bylinami

Příčiny zvýšené hladiny prolaktinu v důsledku nemocí
  • nádorové procesy hypofýzy
  • jiné expanzivní procesy v oblasti podvěsku mozkového, jiné onemocnění hypotalamu a hypofýzy
  • periferní hypotyreóza (snížená funkce štítné žlázy, kde příčina je přímo ve žláze)
  • ledvinná nedostatečnost
  • patologické procesy na hrudní stěně (operace, pásový opar) – ty zvyšují hladinu prolaktinu v krvi stejným mechanismem jako kojenec při sání
  • choroby jater (jaterní cirhóza)
  • idiopaticky zvýšená hladina prolaktinu – nejasného původu, neznáme příčinu

Diagnostika

U pacientů s podezřením na zvýšenou hladinu prolaktinu se stanoví koncentrace prolaktinu v krvi (odběr krve ráno, nalačno). Při potvrzení zvýšené hladiny je nutno hledat příčinu.

Zjišťuje se užívání léků ovlivňujících tvorbu prolaktinu, vyšetřují se hladiny hormonů štítné žlázy a tyreotropního hormonu (k vyloučení zvýšené hladiny prolaktinu v krvi při periferní hypotyreóze). Dále se stanovuje funkce ledvin. Při podezření na syndrom polycystických ovarií se provádějí další potřebná vyšetření (ultrazvuk břicha).

U hladiny prolaktinu v krvi vyšší než 4 IU/l zobrazujeme oblast hypofýzy zvláštním přístrojem. Totéž vyšetření je zapotřebí i u nižší hladiny prolaktinu v krvi, kde existuje podezření na nádorové onemocnění hypofýzy.

Léčba

Léčba se liší podle příčiny zvýšené hladiny prolaktinu v krvi. Na prvním místě je i u nejzávažnějších makroprolaktinomů (i velkých rozměrů, tzv. gigantických) léčba chemickými přípravky. Tyto léky působí podobně jako dopamin (prolaktostatin), tedy potlačují zvýšenou hladinu prolaktinu v krvi nezávisle na příčině zvýšení. Léčbu začínáme nízkou dávkou (s jídlem, nejlépe na noc) a postupně ji podle tolerance a potřeby (kontrola hladiny prolaktinu v krvi) zvyšujeme. Léčbu přerušujeme při těhotenství u všech menších nádorů hypofýzy. U některých objemnějších nádorů s rizikem růstu v těhotenství (důsledkem vyšší koncentrace ženských pohlavních hormonů estrogenů) a s ohrožením zraku léky nevysazujeme. K dispozici je celá řada moderních léků. Léčba je dlouhodobá, někdy celoživotní.

Péče o pacienta

Diagnostiku a léčbu zajišťuje endokrinolog. U zvýšené hladiny prolaktinu v krvi zjištěné na gynekologickém oddělení pak sledování pacientky provádí gynekolog, který se zabývá diagnostikou a léčbou hormonálních odchylek u žen. Léčba probíhá většinou ambulantně, i když v některých případech je nutný pobyt v nemocnici.

U 85 % pacientů s prolaktinomem (viz nádorové procesy hypofýzy) dochází po podání léků ke snížení hladiny prolaktinu v krvi. To vede k zástavě růstu nádoru a většinou i k jeho postupnému zmenšení. Často dochází i k obnovení plodnosti (pokud nádor nevedl k trvale snížené funkci hypofýzy). U zbývajících pacientů je odpověď na léky částečná nebo selže. Zde je nutná neurochirurgická léčba nebo zevní ozáření.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.