Hynek Světlík

Působil jako lékař v Hrušovanech u Brna.[3] V červenci 1904 byl promován na doktora medicíny na Univerzitě Karlově.[4]

Narodil se v Rosicích, kde jeho otec Hynek Světlík starší (zemřel 1915[5]) byl starostou a stavitelem. Roku 1905 se přistěhoval do Hrušovan. Nastoupil jako lékař v cukrovaru a otevřel si zde i soukromou lékařskou praxi. Byl veřejně a politicky aktivní. V roce 1906 se podílel na založení sboru dobrovolných hasičů v Hrušovanech. Roku 1907 byl zvolen do funkce starosty hasičské župy okresu Židlochovice. V roce 1923 byla na jeho počet pojmenována hasičská župa okresu Židlochovice na hasičskou župu Dra. Světlíka.[1][6] Funkci předsedy této župy zastával od roku 1907 až do své smrti.[2]

Zapojil se i do vysoké politiky. V doplňovacích zemských volbách roku 1913 byl zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii všeobecnou, český obvod Hodonín, Břeclav, Hustopeče.[7] Nahradil zesnulého poslance Tomáše Eduarda Šilingera. Uváděl se jako křesťansko sociální kandidát (Moravsko-slezská křesťansko-sociální strana na Moravě).[8] Podle jiného zdroje byl kandidátem Katolické strany národní.[9] Dobový tisk uvádí, že byl společným kandidátem obou zmíněných klerikálních stran.[10] V červenci 1913 ho sněm zvolil do petičního a verifikačního odboru a do odboru pro záležitosti kontribučenských fondů.[3]

Za první světové války byl podle některých zdrojů vězněn pro svůj kladný vztah k Rusku.[6] Dobové zdroje ovšem uvádějí, že v roce 1915 sloužil jako vojenský lékař u rakousko-uherské armády v Karpatech. Byl tehdy vyznamenán zlatou medailí za statečnost.[11] Koncem roku 1918 ho Moravský národní výbor jmenoval na post velitele československého vojenského praporu pro okres Židlochovice. Úkolem této provizorní polovojenské jednotky bylo obsazení železniční trati v úseku Modřice – Zaječí, zajišťovat veřejný pořádek a shromažďovat vojáky navracející se z fronty. Oddíl měl od 700 do 3000 mužů. Na jaře 1919 byl po ustavení běžných vojenských útvarů rozpuštěn. V roce 1920 se podílel na ustavení okresního spolku Červeného kříže v Židlochovicích.[1]

Zemřel ve svém domě v Hrušovanech v dubnu 1945.[2] Byl pohřben na hrušovanském hřbitově. Po smrti byl v září 1945 označen za kolaboranta a bylo mu přičítáno udání JUDr. Františka Čermáka. Byl zpětně vyloučen z hasičské župy a z jejího názvu bylo odstraněno Světlíkovo jméno. Světlík byl podruhé ženatý s výrazně mladší ženou Helenoz. Na její naléhání měl v roce 1940 přijmout německé občanství. Podle údajů Hrušovanského zpravodaje z prosince 2015 ovšem Světlík neměl nic společného s udáním Františka Čermáka a místních členů Obrany národa.[1] Podle jiného zdroje přijal německé občanství již jako velmi nemocný člověk, téměř nevidomý. Mělo mu hrozit zatčení gestapem pro jeho meziválečnou hasičskou a vlasteneckou činnost. Spojitost se zatčením Františka Čermáka měla vzniknout tím, že Světlík byl s ním v letech 1939–1941 v soukromém právním sporu.[6] Dobové vydání antisemitského listu Árijský boj z roku 1942 Světlíka veřejně kritizuje za to, že prý se rozvedl se svou árijskou manželkou a oženil se s Židovkou.[12]