Hynek Maxa

Hynek Maxa (7. května 1922, Praha – 9. prosince 2001, Praha) byl český operní pěvec – barytonista a pěvecký pedagog.

Hynek Maxa
Základní informace
Narození7. května 1922
Praha
Úmrtí9. prosince 2001
Praha
Žánryopera, muzikál
Povolánízpěvák, pěvecký pedagog
Hlasový oborbaryton
Aktivní roky1947–2001
Příbuzná témataJaroslava Maxová, Fernando Carpi
Manžel(ka)Jaroslava Maxová
DětiDavid Maxa
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Biografie

Narodil se roku 1922 v Praze. Kvůli svému židovskému původu se v období nacistické okupace musel skrývat, zatímco jeho rodina byla deportována do Terezína a Osvětimi. V tomto směru jsou jeho osudy velmi podobné příběhu Władysława Szpilmana, polsko-židovského pianisty a skladatele, který byl vylíčen ve filmu Romana Polanského Pianista. Právě ve tragických chvílích odloučení od rodiny a existenciální nejistoty se zrodil jeho vztah k hudbě, ke zpěvu. Jeho hlas mu zde doslova zachránil život.

Po návratu do Prahy se soukromě vzdělával u italského operního pěvce Fernanda Carpiho (1876–1959), sólisty Metropolitní opery v New Yorku a učitele mnoha významných osobností světové klasické i populární hudby (Zinka Milanovová, Maria Tauberová, Gösta Björling, Ernst Haefliger, Geraint Evans, Suzanne Danco), u kterého se mu dostalo perfektního hudebního vzdělání, především v klasické italské pěvecké technice starých mistrů. Nutno podotknout, že prostředí Carpiho školy bylo ve své době "renesančním místem", kam se sjížděly zájemci o studium z celé Evropy.

Začínal ve sboru Národního divadla, kde však kvůli nevhodnému politickému posudku a osobní averzi tehdejšího vedení nemohl kariérně postoupit dále. Od roku 1959 však byl z podnětu významného českého dirigenta Zdeňka Košlera angažován jako sólista v Olomouci, kde působil jako přední barytonista 26 sezon. Vedle rolí základního repertoáru (Rigoletto ve stejnojmenné opeře G. Verdiho, Scarpia v Tosce G. Pucciniho atd.) vynikl jako malíř Mathis ve stejnojmenné Hindemithově opeře, Flambeau v Honeggerově Orlíku, Filip v Donu Carlosovi G. Verdiho a Telramund ve Wagnerově Lohengrinovi. Ze sféry populární hudby pak nelze nezmínit hlavní roli v muzikálu Joea Dariona a Mitcha Leigha Man of La Mancha. Hostoval v Německu, Rakousku, Itálii, Francii, Rumunsku aj. Intenzivně se věnoval rovněž koncertní činnosti. Za vše jmenujme jeho vynikající interpretaci cyklu na smrt Jana Palacha (hudba: Jan Bedřich, text: Jaroslava Nohelová) Plamenný meč, který vznikl z jeho osobní iniciativy. Po celou dobu své divadelní kariéry se věnoval pedagogické činnosti. Jeho pokračovatelkou se stala jeho nejlepší studentka a pozdější manželka Jaroslava Maxová, česká operní pěvkyně a pěvecká pedagožka.

Na sklonku svého života působil jako učitel zpěvu na jedné z fakult Univerzity Karlovy v Praze.

Hynek Maxa v době svých studií u Fernanda Carpiho
Hynek Maxa v opeře Mistři pěvci norimberští

Reference

Literatura
  • ČERMÁKOVÁ, Marie. Hynek Maxa : vzpomínky na osobnosti opery a operety v Olomouci. Kdy-kde-co v Olomouci. 1998, č. 5, s. 44. ISSN OLA001rs.
  • JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Vyd. 1. Praha a Litomyšl : Ladislav Horáček – Paseka, 1999. 347 s. ISBN 80-7185-236-8.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.